Rozcestník >> Politika >> AKTIVNÍ SVAZÁK

No stalo se dost. S rusákem nikdo nejedná, jsou na něj sankce a svět je uznává a pokud to má nějaký význam, sám je zavádí. rusko je v podstatě v izolaci. a to vzhledem k tomu, že je ekonomicky v prdeli a bude ještě víc, ho bude hodně bolet.

do srbska "vpadlo" NATO, ale jen jako pomoc v občaské válce tomu slabšímu. na UA občanskou válku rozpoutalo silnější rusko. co se týče podpory, samotná akce podporu nezískala, ale právě a jen díky vetu rusáka. když se pak naopak snažilo rusko tu akci v rb osn odsoudit, z 15ti členů ho podpořily jen tři země - recipročně z toho hlasování PROTI tedy plyne i to, jak by nejspíš dopadlo hlasování PRO tu akci, tedy že by PRO bylo 11 zemí a jen 4 PROTI.

"Motivem bombardování Svazové republiky Jugoslávie byla snaha přinutit jugoslávskou vládu vedenou Slobodanem Miloševičem k ukončení vyhánění, vraždění a provádění dalších násilných akcí vůči albánskému obyvatelstvu Kosova[4], k němuž docházelo v rámci ozbrojeného konfliktu mezi jugoslávskou armádou a srbskými paravojenskými oddíly na jedné straně a albánskou Kosovskou osvobozeneckou armádou (UÇK) na straně druhé.[6][7] Rada bezpečnosti OSN situaci označila za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost v tamní oblasti. Ale v důsledku možného veta ze strany Ruské federace a Číny nebyla schválena další rezoluce, která by dala zmocnění užít všech nezbytných prostředků. Někteří autoři proto považují tuto intervenci za nelegální.[8] Rusko - tehdejší spojenec Slobodana Miloševiče - se snažila prosadit rezoluci prohlašující tuto akci za nezákonnou. Podpořili ji však jen tři státy z RB OSN.[9] Jak jiní autoři poukazují, tato přímá podpora Ruska - kdy Rusko má v RB OSN právo veta - byla důvodem, proč NATO neřešilo situaci v Kosovu za pomoci RB OSN, neboť tato snaha by byla zjevně neúčinná. RB OSN v situaci, kdy pachatel válečných zločinů má podporu jednoho stálého člena RB OSN, je RB paralyzována a tedy zjevně neúčinná, proto tito autoři pokládají v takové situaci za legální zásah i bez mandátu OSN.[10]

V době zásahu např. tehdejší prezident USA Bill Clinton hovořil o nutnosti postavit se na stranu trpících obětí a tím zajistit mír, svobodu a stabilitu v Evropě. V současné době je otázka legálnosti zásahu v Kosovu stále nedořešenou otázkou, kdy lze postoj jednotlivých států k této otázce zhruba odvodit z postoje států k uznání nezávislosti Kosova, kterou uznává zhruba polovina států světa. Největší podporu má přitom Kosovo od států Evropské unie a severoamerických států, největším kritikem jak nezávislosti, tak samotného zásahu je Rusko a Čína.!

https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Spojeneck%C3%A1_s%C3%ADla

nicméně své posvěcující rezoluce, v určitém slova smyslu, se kosovo pak také dočkalo

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rezoluce_Rady_bezpe%C4%8Dnosti_OSN_%C4%8D._1244

afghanistán byl plně v souladu s rezolucema OSN od první chvíle

irák neměl rezoluci před opět jen díky deklarování veta, tentokrát ale francií (víme proč, frantíci a někteří jejich čelní představitelé směle porušovali ropné embaro a se saddámem vesele obchodovali do svých kapes). následně byla ta operace OSN posvěcena.

v syrii usa neválčili a je pravda, že ani nevím, jestli kolem syrie nějaká příslušná rezoluce je, typu účasti cizích vojsk. myslím, že ne, ani kolem ruské přítomnosti