demokracie vždycky skřípe, páč všichni nejsme demoktrati, liberálové
a milující lidi, je mezi náma mnoho darebáků, zlodějů a
vychcánků...
nicméně je to směr, kterým bychom se měli chtít ubírat, přece v době
infomační nebudeme trpět diktatury nějakých feudálů či nověji
oligarchů, obecně mocipánů, a milovat toho mocipána, který hodí psovi
větší ohlodanou kost...
Ano. A proč? Sundejme si růžové brýle...
EU jde ekonomicky a kulturně do zádele.
4.Velmi vysoká pravděpodobnost až jistota války kultur v západních
zemích.
Tohle všechno Evropu v dohledné době naprosto zdecimuje.
Čína, Rusko, Indie. Budoucí trio, kterému bude patřit svět. Číně už v
podstatě patří. Ač se nám to líbí nebo ne, tak je to skutečnost a
nesmíme nad ní zavírat oči. Pragmaticky uvažující západní státy s
Čínou a Ruskem čile obchodují, protože vidí kde je bodoucnost a
prosperita. Tak jak to vidí i M.Zeman. A jako tradičně z nás udělali
užitečné idioty a vykoply z trhu...
V dlouhodobém časovém horizontu bychom měli vzít na vědomí naprostý
fakt, že klanět se zkomírající čtvrté říši je hloupost, vytáhnout
hlavu z jejího zadku a strčit ji do zadku unie Číny, Ruska a Indie.
Amen
Toho jsem už 14 dní neviděla. Ani v pràci.-) Myslím, že to vidím pragmaticky a nezaujatě.
Měli bychom se držet svého evropského (především německého kopyta) a nepokukovat po Číně a spol. S Německem ať chcem nebo ne jsme ekonomicky svázáni.
Tady někteří předřečníci doporučoval odchod z EU, taková ekonomická
nula, jako jsme nyní my se musíme jen klepat strachy, aby EU ještě
fungovalo, jinak by jsme nikam neprodali ani párátko 
Nedomnívám se že jsme ekonomická nula, jen že máme silné vazby v ráci EU, tyto vazby jsu pro nás výhodné a jistě jsou výhodné i pro druhou stranu. Tedy v tom spočívá důležitost i smysl spolupráce. Jsme sousedi, sdílíme i podobné hodnoty. Myslím že stredoeropská kultura nám je blíž než čínská nebo ruská.
Desítky, možná stovky velkých podniků bylo po revoluci záměrně
zlikvidováno, nebo i koupeno a zbouráno....nedavno tady byl Komárkův
záznam, můžeš si ho poslechnout, jsme republika služeb, čili policajti,
vojáci, holiči, prodavači, nevím co všechno, ale kvalitní výroba zde ve
státě je zlikvidována, to si myslím i já....navíc ročně 300 miliard
korun se vyplácí cizím společnostem, které zde maji nějaký svůj záměr,
pak nejsou peníze na ostatní platby státu, dokonce už ani jedna banka neni
naše 
To může být pravda, ale podobná provázanost je ve všech zemích. Tedy nejsme žádnou výjimkou. tohle středoevropské uvolněnější multikulti zde bylo i v dobách, kddy u nás vládla přísná jednota. Já zažila toho hodně, pracovala jsem ve fabrice ještě před revolucí, jezdila služebně do Ruska. Píšu z vlastní zkušenosti, byla jsem opravdu potěšena že došlo k změně, mrzí mě rozklad našeho průmyslu. Spousta fabrik byla udržovaná uměle, nedokázali jsme se prosadit na zahraničním trhu (tam jsou dravci) a lidé nekupovali dost našeho zboží, chtěli zboží ze západu No a Rusko neplatilo. Tak jak to je teď, je OK. Vzpamatovali jsme se a přizpůsobili podmínkám na trhu.
Po roce 92 jsem odjela do zahraničí, kde jsem pracovala v rakouských a německých fabrikách. A po návratu po 12 letech ve 3 českých. Z toho byly dvě zpravovány kapitálem z Rakouska, a jednu vlastnil Egypťan s rakouským občanstvím.
Jsme kvalitní a laciní pracovníci, makáme na našich bývalých fabrikách a daně plynou pryč...ten kurz naší měny je uměle nastaven, také jsem jezdil po revoluci, hlavně do Vídně s akvarijními rybami.u nás už byly v té době akvária lepená silikonem, pěkné pěstírny, prodejny, co já jsem viděl, tak byly obchody vybaveny starými nádržemi, většinou rámovými, zastaralé vybavení, přesto jejich ryba byla 3x dražší, než ta samá naše....
to už bylo nastavením kurzu (fiskální politika naší banky), nechci se přít o tom jak to kdo vnímá. Pro mě bylo rakouské vedení mnohem vstřícnější než jejích čeští pohůnci, kteří byli vždycky (bez výjimky) mnohem vulgárnější a tvrdší, oháněli se restrikcemi a odmíatli idem platit. Protože si to mohli dovolit. Když se dělník prodral k rakušákovi a já mu protlumočila, ten mu vždycky pomohl, na rozdíl od čecha který ldii využíval. Využíval je i na dobu určitou nebo na zkušební dobu, prostě ty podmínky byly hnusné. ale ze strany naších vedoucích, kteří si honili triko.
Tedy viděla jsem pasivitu, přístup "řekněte mi co mám dělat a já to udělám", zase nějaká blbost a přitom ta samá věci u sousedů v Rakousku byla chápána úplně jinak. Ukažte co s tím uděláme, takhle si to rozdělíme, tady se navzájem zkontrolujeme, pomůžeme si.
TA kvalita pracovníků u nás zdaleka nedosahovala úrovně, ay se jim mohla dát samostatnost.
já jsem rád, že už nemusím před žádným nafoukaným manažérem, nebo poskoky majitele hrbit hřbet...
Za pár let můžou i takováto svědectví být tuzemská ""Svědectví Češky z místa někdejšího blahobytu: Nejsou léky, elektřina spálí celou výplatu""
jsem moravačka, původně Slovenka. Za Češku jsme se nikdy nepovažovala i když mám občanství české, jiné není možné. Ale cítím se být z Moravy nikoliv z Čech
Tohle bylo ale vytržené z jednoho článku o dnešním životě v
Libanonu...
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nevim-jak-tady-lide-bez-pomoci-ze-sveta-mohou-prezit-rika-ceska-z-libanonu-169580#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=c7BWvM2rh7O-202107140634&dop_id=169580&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Libanon je jiná kulturní sféra, pokud se nemýlím zmítaná občanskými
vlálkami:
V 16. století se Libanon stal součástí Osmanské říše a zůstal pod její
nadvládou po dobu 400 let, až do konce první světové války, kdy se stal
francouzským mandátním územím. Pod francouzskou správou bylo značně
rozšířeno území tehdejšího převážně křesťanského Horského
Libanonu a bylo vyčleněno jako Velký Libanon, čímž se utvořily hranice
dnešní Libanonské republiky. Po vyhlášení nezávislosti v roce 1943 se
stal Libanon parlamentní republikou s nábožensky konfesním systémem,
založené na vyváženosti náboženských skupin v politickém systému.
Libanon byl prvotně politicky stabilní a ekonomicky rozvinutou zemí, díky
čemuž si vysloužil přezdívku „Švýcarsko Středomoří“. Nicméně po
příchodu palestinských běženců do země a následnému vyostření vztahů
mezi náboženskými komunitami se země v roce 1975 propadla do občanské
války, která trvala až do roku 1990. Rozsáhlé části země byly okupovány
Izraelem (1985 až 2000) a Sýrií (1975 až 2005).
Moje chyba, měla jsem dát odkaz. omlouvám se. Osobně nemá žádné
informace. Jen vyčteno.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Libanon
To máš jedno, to nejdůležitější jsi sem dala k nahlédnutí, nebral
bych to jako chybu, proč 
taky jsem ráda, uhnala jsem si vysoký tlak ze stresu :-)) teď vodím turisty a pečuji o početná vnoučata.
Dříve když Čecháček slyšel slovo " milion " tak to byl balík peněz .
Dnes je to jak houska na krámě . 
líbí se mi ta tvá závěrečná věta ""Vzpamatovali jsme se a
přizpůsobili podmínkám na trhu.""
A musíme přestat svádět své vlastní neúspěchy na někoho jiného-teď zrovna na Brusel.
Od té doby co jsem bez družky tak slavím jen samé úspěchy - a tak by to
i bylo po vystoupení z EU a z NATO !
Nemá cenu to prodlužovat. 
Tak to já se obávám, že bych bez manželky shnil barák, zahrada, opravy, žádný problém,
ale vařit neumim, nevim jestli bych si dokázal něco vyprat, v pelechu bych
neustlaném chrápal asi furt už jednom to, že si máš
hodiny s kym povídat....
Tak někdo vystřídá za život partnerů povícero, tak mu to ani
nepřijde, když se zas jednoho zbaví 
Každé nové soužití obsahuje další a další kompromisy . Tak to už
ne! Vyřešeno .
milko je asi nějaký horník, ti choději do penze také v šedesáti, jinak
by musel ještě 3 roky makat
Tady v ulici také jeden vdovec už za 15 let vystřídal snad 3, ale
všechny dobrovolně prchly kdy by furt poslouchal ty
jeho nářky, co ho kde bolí a staral se mu o gábl....
Kdo se nenaučí soužití s druhými lidmi dokud je v plné síle, až je z něj chudák to nikdy nedoběhne. Později sklízíme a žijeme z toho co jsme zaseli.
Kdyz oni cizkove mysli, ze staci usmev a sem tam nejaky kompliment a baba
bude kolem nich skakat jako to delala maminka...jenze dnesni zeny uz pricichly k
zapadnimu stylu manzelstvi, kde muzicek prinasi penizky a je rad, ze ma nejakou
babu, co se mu stara o deti a o stravu.jinak ho pouze oblazuje svou pritmnosti..
Každý měl něco dávat, nejen brát. Aby to bylo vyvážené. Nemyslím tím peníze.
Podle mne se jedna o partnerstvi a ne bezpodminecne o lasku..laska je prave to "v dobrych casech i ve zlych", ze dotycny/a vytrva i presto.
Laska ma ruzne formy..ale musi tam byt obetavost a i sebezapreni..jinak je to pouze dohoda jeji dodrzovani...
Nevím, ale když se daji dohromady, řekněme dva 65 letí, tak v tom té lásky moc nebude, spíš žijí spolu, aby nežil každý sám.....znám lidi,kteří jsou tady z města a žijí vedle sebe odjakživa, až ztráta celoživotního partnera je dala do jednoho bytu....
to je pěkné, možná se dobře znají a důvěřují si. Myslím že důvěra je základ, z ní pak vyrůstá to ostatní. A pokud jeden z nich onemocní, ten druhý se o něj nezištně dokáže starat či minimálně zajímat (věnuje mu pozornost) I ta pozornost kolikrát stačí.
Ano, jsou to lidé kteří se zkrátka znaji od dětství, společné tancovačky, práce, je pak jasné, že víš do čeho jdeš......když se najdou dva na inzerát, tak je to na každém, co o sobě prozradí a co zatají...
Milovat můžu toho, kdo je mi věrný a nezklame. Takže pokud nehynoucí lásku, tak pouze lásku ke straně...
naopak, maji si o čem povídat, všichni je znají, oni také všechny znají....
Znám dva místní páry, kteří se rozvedli před desítkami let, ale
stále žili kvůli majetku spolu v jednom domě a nyní v 66 létech tvrdí,
že nikdy si tak dobře nerozuměli, jako teď--- 
Tak já nikomu do ložnice nekoukám, ale ta tělesná láska tam bude taky,
proč by ne....jenže už to nebude, jako když se najdou dva ve dvaceti, to pak
případný sok v lásce je nemilosrdně napaden....
To akorát mladí si myslí, že staří nemaji právo se políbit, nebo
pošmajchlovat....vnučka by řekla,no babi, fuj ale oni fuj nejsou ani ve 14 ti.....
Bohužel je hodně lidí, kteří toto nechápou. Myslím že je to známkou nezralosti. Teprve dospělý člověk chápe (zcela přirozeně) že dávat je jako dýchat. Je to přirozená věc, normální a vůbec o nic člověk dáváním nepřijde. Ale jaksi někdo se zasekne.... do očekávání a nároků.
Tak to já jsem se ani ke stáru nezlepšil, kdyby bylo po mém, nedám
nikomu nic a ani od nikoho nic nechci....
říkám že o peníze nejde. Dáváš něco jiného... třeba pozornost své ženě, svůj čas. A pokud ne, tedy pak klobouk dolů že vám to klape.
ne, mluvím o tom že si dáváte jeden druhého. Svoji pozornost a čas (jeden druhému). Není řeč o dárcích a pozornostech ve smyslu věcí. Mám na mysli pozornost ve smyslu zájmu o druhého.
Z vysvětlování někdy mívám pocit marnosti.Čím víc slov nakladu,tím
je to zakletější. 
už jsem starší, mám mnohem víc trpělivosti a mám také čas něco říct i opakovaně.
1
2
1
1
1