Nežíkejte to! Říct to ale musíme: Babiš dostal vakcínu jako
předvolební trumf, ale opět selhává ...
„Nežíkejte to! Nežíkejte!“ Opakuje často na adresu médií, oponentů a
kritiků svým divným jazykem premiér Andrej Babiš. Co nemáme říkat? Že
něco, co řídí, nefunguje. Jenže ono to často nefunguje. Manažerské
schopnosti Babiše se v době koronavirové pandemie smrskly na brzké ranní
vstávání, rozesílání sms zpráv, telefonování kdekomu a předvádění
se na mnoha místech v jeden den, aby bylo vidět, že něco dělá. V klidných
dobách to stačilo, teď, kdy se problémy kupí, je vidět, že chybí vize,
originální nápady, lepší příprava a naslouchání jiným názorům.
Vidíme hlavně chaos a dezorganizaci. Babiš přesto dostal další šanci –
vakcínu. Nezvládá ovšem ani to.
Andrej Babiš, alespoň to tak vypadá podle toho, co v posledních deseti
koronavirových měsících vyvádí, si velmi naivně myslí, že všechno
zvládne sám. Možná to dokázal ve svém holdingu Agrofert, ale stát funguje
jinak. K dobrému řízení země je zejména při krizových stavech potřeba
mnoho dobrých spolupracovníků (těch Babiš moc nemá), výkonnou státní
správu (ta je často v zoufalém stavu) a daleko vyšší míru kooperace ve
vládní koalici (ta schází) i s politickými oponenty (těm premiér spíše
nadává). Všichni navíc vidí, že šéf českého kabinetu si osobuje právo
všechno řídit ze své pracovny a pomocí mobilu. Do veřejného prostoru pak
kromě sebe vypouští především své naprogramované kolovrátky, jakými
jsou například ministryně financí Alena Schillerová a ministr všeho Karel
Havlíček. Mezitím v covidovém vichru plápolají jeho ministři
zdravotnictví, u kterých někdy nevíte, zda máte brečet, nebo se smát
...






Jacísi buržoazní štváči,kteří
nenechají premiéra našeho státu v klidu šéfovat.

