Rozcestník >> Politika >> Bylo za socialismu lépe?

Za reálného socialismu měli všichni stejnou sociální jistotu, že musí pracovat, a že budou třít více méně stejnou bídu jako všichni ostatní. Auto a byt napřed zaplatí a pak budou na auto a byt třeba léta čekat. Maso jim prezident slíbil "vbrzku", mandarinky a banány byly darem Strany a Vlády k vánocům. Korupce nebyla, protože se o ní nepsalo a nebyla v televizi. Uran vytěžený politickými vězni šel do Sovětského svazu zpočátku zadarmo, pak za cenu, kterou si Sovětský svaz nadiktoval. Nepřítel byl jeden a jasný: kapitalistický imperializmus, ale čím dál tím víc taky stalinizmus. Jak pro koho podle toho, zda měl tuzexové konto a výjezdní doložku v jinak bezcenném cestovním pasu. Nadávalo se opatrně, aby to nevyznělo protisocialisticky.
Ano, Strana a Vláda se starala, aby pracující měli co dělat a neměli moc času přemýšlet, proč ten slibovaný blahobyt je pořad někde "vbrzku" nebo na konci čyřicetiletého schodiště dvouletek a pětiletek. Cosi se tušilo o vyvolených, kteří se radují za vysokými zdmi a branami střeženými lidovou armádou. Snad někde na Orlíku hoduje a opíjí se stranická a vládní věrchuška s hosty z Tábora Míru a Socialismu.
Literatura, noviny, film, divadlo má zrcadlit stav společnosti. Kulturaj e její sebereflexí. Čtyřicet let bylo toto zrcadlo slepé nebo křivé. Dnes máme těch zrcadel hodně. Často jedno zrcadlo zrcadlí to druhé, třetí a pak dál to čtvrté. Jsou celé nekonečné chodby zrcadel. Mnoho zrcadlářů se tím docela slušně živí. Mnoho z nich však má výživy méně a závidí těm, kteří mají moc.
Pamatujeme starší lidi za první republiky, kteří říkali, že za císaře pána bývalo líp. Byli tehdy mladí a mladým bývá líp než starým už proto, že nebývají tolik nemocní. Nedivím se, že dnešní důchodci se cítili za vlády bolševika lépe. Je mi líto těch mladších, že se dali nostalgií těch starých nakazit.