Ono stačí si pohovořit s vrstevníky a staršími. V reálu neznám ani jednoho, kdo by dnes zatracoval socialismus. A rozhodně to není tím, že za socialismu byli mladí - socialismus vychvalují i ti, kteří mládí prožili před Únorem a na tu dobu mají velmi špatné vzpomínky: dřina od nevidím do nevidím, a přitom bída.
Socialismus nemá nic společného s tím, co se vyčítá komunistům z let padesátých.
Ano, v 50. letech jsme byli lidově demokratická republika, socialistickou jsme se stali až v roce 1960 (při té příležitosti byla vyhlášená amnestie, díky které byli propuštěni tzv. političtí vězni).
V nově vzniklém Československu proběhla v souvislosti se zákazem používání šlechtických titulů první velká vlna konfiskací majetku šlechtických rodin a jejich následnému znárodnění v rámci pozemkové reformy dle tzv. záborového zákona . Za tímto účelem byl zřízen Státní pozemkový úřad. Realizace pozemkové reformy probíhala nejintenzivněji v letech 1923–1926, reforma však zůstala nedokončena.
Rozsáhlé znárodnění bylo v Československu provedeno na základě dekretů prezidenta republiky v roce 1945. Kromě konfiskace majetku etnických Němců se jednalo se o rozsáhlé a jednorázově provedené znárodnění dolů, velkých průmyslových podniků (v zásadě nad 500 zaměstnanců), podniků potravinářského průmyslu, akciových bank a soukromých pojišťoven. Ještě předtím byla zestátněna výroba a distribuce filmu. U německého a maďarského státu a osob německé a maďarské národnosti a také u kolaborantů bylo provedeno bez náhrady .
Znárodnění byla standardní politika socialistických stran – v Československu, Spojeném království či Francii. Po roce 1948 pokračoval proces znárodnění v Československu jako proces přechodu majetku soukromého do společného vlastnictví státu.
2