Tak už sem konečně dám něco, nač byla tato diskuse založena, žádný
štěknutý odkaz, ale čtení na dobrou noc....
Neni to sice z mé hlavy, ale lépe
bych to nenapsal 
Bylo lépe za komunistů před rokem 1989, nebo je lépe za současné
demokracie?
4. 07. 2018 18:58:59
Někteří blogeři vidí svoje životní poslání v neustálém „boji“ s
komunisty. Zvláště nepříčetní jsou z toho, že má vzniknout vláda
podporovaná komunisty a tak píší emotivní články, za které by se
nemuseli stydět ani staří bolševici.
Cituji z jednoho blogu: „Nešťastný člověk, člověk neschopný a rovněž
líný vymění vlastní svobodu za plný ešus erární šlichty s dobrým
pocitem, že časem bude stejný ešus i pro bližního, který se pokoušel
prožít si svůj život po svém a kterému to bylo znemožněno.
Proto je třeba neustále vést onu "starou" válku. Bojovat za to, aby
komunistická ideologie byla pravdivě vykládána se všemi historickými
atributy. Aby zejména mladí nepodléhali sladkým příslibům o sociální
spravedlnosti. Zdroj: https://vodvarka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=669170
Jak to tedy vlastně je, s tím „plným ešusem erární šlichty?“
Co se týká životní úrovně, ta by měla stoupat přirozeným vývojem a
technickým pokrokem. Jaký je tedy výsledek za téměř 30 roků po pádu
„komunismu“ u nás?
Pokud vezmeme v úvahu ceny potravin či spotřebního zboží vzhledem k
tehdejšímu a současnému průměrnému platu, tak kupní síla je nyní
rozhodně vyšší. Tady mám jen obavu, že se mnou nebudou souhlasit
desetitisíce našich bezdomovců a téměř milion našich občanů v exekuci,
protože tyto „vymoženosti“ za komunistů u nás opravdu nebyly.
Jak je to s další nejzákladnější lidskou potřebou (vedle potravin),
tedy s dostupností bydlení? Ze všech stran nyní vidíme inzerci realitních
kanceláří, které se předhánějí ve svých nabídkách.
Jak bylo dostupné vlastní bydlení pro mladého člověka před rokem 1989
a jak je to nyní?
Uvedu příklady z města průměrné velikosti kolem 10.000 obyvatel (tento
požadavek splňuje město Boskovice, kde žiji celý život). V polovině
padesátých let, krátce po měnové reformě v roce 1953 stál pozemek
6,-Kč/m2 a komunisté tehdy vyhlásili akci 100.000 rodinných domků s
nákupem materiálu za velkoobchodní ceny, tedy s cca 30% slevou. Protože po
měnové reformě nikdo neměl dostatečnou hotovost, tak veškerý stavební
materiál financovaly tehdejší státní podniky, kdy stavebník půjčku
splácel svému zaměstnavateli. Pokud stavebník nebyl schopný splácet,
stavba připadla dotyčnému podniku. Ale v našem městě tímto druhem
výstavby vznikla celá ulice a neslyšel jsem o jediném případu, že by
někdo nebyl schopný půjčku splatit. Konkrétně, moji rodiče měli půjčku
36.000,-Kč, kterou spláceli po 300,-Kč měsíčně a splatili ji cca za 12
roků (jaký byl úrok, si již rodiče nepamatují). Celkově je dům o 6
místnostech (byl pro 2 rodiny) na pozemku 1.000m2 a celkové náklady cca
90.000,-Kčs. Plat byl tehdy kolem 1.000,-Kčs měsíčně. Tento příklad
podrobně uvádím proto, že se nikde na Internetu nic nedá zjistit o akci
výstavby 100.000 rodinných domků s materiálem za velkoobchodní ceny, kterou
komunisté podnikli pro naše občany. V šedesátých, sedmdesátých a
osmdesátých letech se stavělo ve velkém, vznikly celé nově postavené
čtvrti. Stavební náklady se sice zvýšily, ale nadstandartní dům se dal
postavit za 150.000,-Kčs v šedesátých letech a za 300.000,-Kčs v
osmdesátých letech. To již byly průměrné platy vyšší. V šedesátých
letech cca 1.700,-Kčs, v polovině osmdesátých let přes 3.000,-Kčs.
Součástí půjček tehdy byly tehdy i tzv. „nenávratné půjčky“, kdy
stavebník, pokud včas zkoulaudoval, tak se mu část půjčky prominula a
nemusel ji splácet.
Též ve velkém probíhala bytová výstavba hlavně družstevní
svépomocí. Stavebník složil cca 30.000,-Kč (pokud je neměl, tak mu
půjčila Spořitelna, nebo podnik, kde pracoval) a odpracoval podle velikosti
bytu 2 - 3.000 hodin. Poté splácel měsíčně kolem 200 - 300,-Kčs podle
velikosti bytu až do ceny kolem 100 - 140.000,-Kčs (to byla celková cena bytu
podle velikosti).
Očekávám tedy, kdo jako první spustí povyk, že za komoušů byla
bytová krize a mladí neměli kde bydlet, tísnili se s rodiči v
"králíkárnách" apod. Tu krizi přece komunisté řešili masovou výstavbou
sídlišť (všechna velká města jsou jimi obklopena a bydlí v nich
statisíce lidí - kde by bydleli dnes, postarali by se snad o ně současní
komunistobijci?) Mladé rodiny komunisté podporovali i novomanželskými
půjčkami na vybavení bytu do 30.000,-Kč s úrokem 1,6%, kdy se za první
dítě odepisovaly 2.000,-Kčs a za každé další 4.000,-Kč.
A nyní?
Stavební pozemek v našem městě začíná na 2.200,-Kč/m2, stavba
vlastního domu podle velikosti 3 - 4 miliony Kč. Celkem, tedy nejnižší cena
za menší domek včetně pozemku vychází 5 milionů Kč, ale nadstandartní,
např. 6+1, jaký se dal ještě v osmdesátých letech postavit za
300.000,-Kč, již nyní vychází kolem 7 milionů Kč. Je to za 30 roků 23x
více, přičemž platy vzrostly cca 6x. Uvažuji průměrný plat přes
3.000,-Kčs koncem osmdesátých let a 20.000,-Kč nyní, protože přes
30.000,-Kč, jak se oficiálně uvádí průměrný plat nyní, vydělává
málokdo.
Celých 28 let nový režim těžil z práce komunistů. Teď už ale
všechno "projedli" a nastává lámání chleba. Byty přestaly být pro mladé
lidi dostupné. Na mladé rodiny čeká budoucnost kdy, pokud dosáhnou na
hypotéku, budou otroky finančníků do konce života s hrozbou, že o všechno
přijdou. Nikdo se přitom nezmiňuje, o kolik víc bankám budou muset vrátit
(a nejsou to tisíce, jsou to miliony). Takto postižení mladí lidé tedy
určitě ocení svobodu a možnost prožít život po svém, jak píše pan
Vodvářka. Měl by jim ovšem poradit, jak prožít svobodný život po svém,
když chybí vlastní střecha nad hlavou a nad takto finančně
„zajištěným“ člověkem se neustále vznáší hrozba exekuce...
Rozepsal jsem se o otázce bydlení obšírně, ale mít vlastní střechu
nad hlavou je základní lidská životní potřeba a pokud člověk před rokem
1989 nebyl lempl, bylo bydlení dostupné pro každého.
Při současných cenách bydlení již pro většinu mladých lidí
přestává být vlastní bydlení dostupné (na měsíční splátky včetně
služeb kolem 20.000,-Kč již má málokdo. Pozn.: jen voda se zdražila cca
100x). Začínají se stávat pouze nájemci, kdy po celý život budou platit
horentní sumy za něco, co jim nikdy nebude patřit, zato budou žít v
obavách, kdy jim majitel objektu podle libosti může zvýšit nájem, nebo je
kdykoliv z bytu vyhodit. Opravdu „svoboda“ k nezaplacení...
A to před rokem 1989 nexistovaly podobné „lahůdky“ jako exekutoři,
kteří kvůli malým dluhům berou nyní střechu nad hlavou našim občanům
naprosto běžně. Exekutory nezajímá, kdo dluh způsobil a vymáhají peníze
i po těch, kdo se ve skutečnosti stali oběťmi dlužníků. O tom by mohl
říct svoje bývalý bloger Jaroslav Janota (kdyby žil), který se do dluhové
pasti dostal ne vlastní vinou a za zazmatkování při návštěvě exekutorů
(kdy jediné, co se stalo, byly prostřelené dveře): https://janota.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=588297 . Jaroslav
Janota dostal 12 roků vězení nepodmíněně (na rozdíl od úkladných
vrahů, kteří ubodali v lese dívku a dostali pouze 8 a 4 roky vězení: https://www.novinky.cz/krimi/144179-skinheadi-dostali-za-zabiti-divky-ctyri-a-osm-let.html)
Tím se dostáváme k úrovni současné justice, kdy Václav Havel označil
komunistickou justici za pokleslou. Jaroslav Janota „problém“, který by se
mu za komunistů asi nikdy nestal, „svobodně“ řešil sebevraždou v naší
„svobodné demokracii“, kdy jej soudila „nezávislá justice:“ http://tn.nova.cz/clanek/nechtel-do-vezeni-tak-se-zabil-z-dopisu-na-rozloucenou-mrazi.html
Tyto příklady uvádím, aby si mladá generace početla, jak se k našim
občanům chová současná svobodná a „nezávislá“ justice a aby sami
posoudili, zda je pokleslejší, než ta komunistická, před rokem 1989.
Musím též objektivně uvést, kdy se komunistobijci neustále ohánějí
politickými procesy a popravami v padesátých letech, že zaplést se s
komunistickou justicí ohledně politických názorů nebyla legrace. Co se
procesů z 50. let týče, což je oblíbená parketa komunistobijců, co mají
procesy z 50. let společného s komunisty v době normalizace? To pořád
ještě probíhaly padaly hrdelní tresty? A co mají společného s dnešními
komunisty? Jde o úmyslnou dezinformaci a mystifikaci.
Ale, pokud se podíváme na počet poprav a justičních omylů v USA, tak
tzv. „věrohodné zdroje“ přesné statistiky pro jistotu neuvádějí, jen
se dočteme, jak počet poprav v USA klesá, kdy „pouze“ stát Texas od roku
1976 popravil „pouze“ 538 lidí: https://zpravy.idnes.cz/pocet-poprav-v-usa-klesa-0w7-/zahranicni.aspx?c=A161030_150804_zahranicni_fka
. Což je v tomto jediném státě USA daleko větší počet poprav, než u
nás v celých padesátých letech.
A justiční omyly? Počtěme si zde: https://zpravy.idnes.cz/usa-nevinni-odsouzeni-k-trestu-smrti-dwt-/zahranicni.aspx?c=A140908_195731_zahranicni_bse
A zločiny západní „demokracie“- našeho vzoru?
Jeden z amerických „vojenských poradců“ Barton Osborne vypověděl
před parlamentním grémiem: „Tisíce vietnamských civilistů, kteří se
ocitli v podezření, že pomáhají komunistickým guerillám, nebo se prostě
zdržovali v nesprávnou dobu na nesprávném místě, byly mučeny a zabíjeny
jen proto, aby se naplnily kvóty. Nevím o žádném vězni, který by výslech
přežil. Zemřeli všichni! Většinou byli umučení k smrti nebo svrženi z
vrtulníků.“ Osborne nazval Phoenix „sterilním neosobním vražedným
programem“, který je srovnatelný s hrůzami nacistů. Churchův výbor,
jenž se v roce 1975 znovu zabýval rolí CIA v rámci operace Phoenix, dospěl
k závěru, že od začátku roku 1968 do května 1971, padlo za oběť 20.587
Vietnamců. Dnes už dokonce existují opěrné body pro domněnku, že počet
obětí byl až dvojnásobný, tedy 40.000. Zdroj: Egmont R. Koch: Povolení
zabíjet.
To pro ty, kteří se ohánějí údajným komunistou Pol Potem v Kambodži,
kdy Pol Pot toho měl s komunismem společného asi tolik, jako katoličtí
křesťané se satanisty. Mezi současnými nejvěšími komunistobijci jsou
totiž právě křesťané. Tak bych jim jen připomněl, jak se mezi sebou
kvůli výkladu víry vraždili katolíci s protestanty od středověku až do
nedávné doby v Severním Irsku.
Omlouvám se, že jsem napsal tak dlouhý článek, ale snad je zde dostatek
argumentů pro ty, kteří neustále volají po válce s komunisty na věčné
časy a nikdy jinak. Mají totiž takové máslo na hlavě, že současní
komunisté by je mohli vyučovat slušnosti a morálce. Plný ešus „erární
šlichty“ mají zajištěný od „neziskovek“, které pořádají protesty
na Václaváku a snaží se „vychovat“ mladou generaci po vzoru 12 leté
Viki: