Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Proč naši politici prodali jednu třetinu akcií ČEZU zahraničnímu kapitálu- především Amíkům?

Ještě za první republiky byla česká energetika vlastně decentralizovanou záležitostí. S nástupem komunismu ale vzala za své myšlenka „všeužitečných podniků“, soukromých energozávodů, které připojovaly každého, kdo v okolí projevil zájem, a přišla centralizace-a znárodňování.Přes 1300 firem v celkové hodnotě přes 10 miliard Kč přešlo po r.1945 na stát a jako zastřešení regionálních aktivit vznikly i České energetické závody st.pod..
V polovině r.1990 se od ČEZ, s. p., oddělilo osm rozvodných energetických společností, které se ve svých krajích staly monopolním distributorem elektřiny. Od počátku tak byla z ČEZu vydělena distribuční část, základní předpoklad pro podporu budoucí konkurence v energetice. Příslib, který zůstal nenaplněn.
Do nově se formující akciové společnosti ČEZ je v prvním kole privatizace v r.1992 převedena výroba a přenos elektrické energie , část majetku (například spalovny či kulturní zařízení) ovšem zůstává v rámci státního podniku ČEZ a je privatizována v dalších projektech.Bylo plánováno, že státu (přes Fond národního majetku) zůstane strategický balík 67 % akcií, jenž umožní regulovat ceny elektřiny, 30 % akcií ČEZu putuje do vln privatizace.Po první valné hromadě ČEZu na podzim 1993 je tento poměr akcií: 71,1 % FNM, 3 % Restituční investiční fond, 22,3 % investiční fondy a 3,6 % individuální akcionáři.
Vše podrobně popsáno v odkazu -
https://zpravy.aktualne.cz/denik-insider/zrozeni-imperia-skutecny-pribeh-spolecnosti-cez/r~i:insider:article:17913/

Jaderná elektrárna v Dukovanech byla postavena na základě jiných předpisů a v jiné ekonomické situaci, než třebas dostavěné bloky v Temelíně.
Náklady na další bloky jaderné energie budou ohromné a proto ČEZ požaduje finanční účast vlády. Té, která má dnes ohromné problémy se státním dluhem, inflací a hrozícím pádem bonity státních dluhopisů do rizikovější oblasti.
Jadernou energii u nás požaduje především levice a to z politických a nikoliv ekonomických důvodů. Proto je taky levice k ekonomickým argumentům hluchá.
Ti kteří zde prosazovali deficitní rozpočty a Green Deal považovali za dílo Satana patří do jedné a téže skupiny voličů. Ovšem stále velmi početné.

Pane Vitásku, nadšenci jsou obvykle nepoučitelní. Patříte zřejmě k nim. Když čtu vaše příspěvky obsahující ohromné nadšení nad počtem instalovaného výkonu slunečních kolektorů v Německu, aniž byste bral v potaz jejich skutečnou výrobu, je to na pováženou.
Klidně přecházíte fakt, že tyto zdroje v době své výroby dělají ohromný problém s udržením stability elektrovodné soustavy a pokud nikoli, pak mají smysl pouze za předpokladu schopnopsti uložit takto získamou energii k pozdější spotřebě. To znamená obrovité akumulátory, kterými lidstvo dosud nedisponuje. Stejně nestabilní zdroj je větrná elektrárna. Německo kalkulovalo s krytím nedostatku EE výrobou v plynových elektrárnách. To nyní znamená citelné prodražení. A tak se vrací k uhelným elektrárnám. Satan se tedy připomněl dost citelně. Paradoxně nám, když dnes platím za 1 kWhod 6,10 Kč.
v otázce výroby EE bych nedělil společnost na levici a pravici, ale na naivní nadšence a na reálně uvažující hospodáře.

Fotovoltaické panely u nás dnes generují asi tolik výkonu co Temelín. Přesto je ale podíl zelené energie u nás výrazně nižší než v Německu a Rakousku.

Jinak příznivci levice často hořekují nad tím, že je u nás potravinová nesoběstačnost a že se třebas polovina masa dováží. Je zajímavé , že těm samým vůbec nevadí závislost na dovozu energií. Asi proto, že se dovážejí z Ruska.

Naše tradiční levice se snaží před globální realitou někam schovat. Nejraději do Ruska. Opakuje tak postoje při ropné krizi v prvé polovině 70.let. Tehdy také média popisovaly jak je SSSR jakousi horou pokladů surovin, stačí si je jen vzít a odnést. Jenže ropná krize v druhé polovině 70.let dorazila i do ČSSR a způsobila vleklou krizi, která trvala až do Listopadu 89.