Kundera někde napsal: Člověk plánuje a Bůh se směje.
Evangelium podle Lukáše"
„Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo. Uvažoval o tom a
říkal si: ,Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?‘ Pak si
řekl: ,Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím
všecko své obilí i ostatní zásoby a řeknu si: Teď máš velké zásoby na
mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.‘ Ale Bůh mu řekl:
,Blázne! Ještě této noci si vyžadují tvou duši, a čí bude to, co jsi
nashromáždil? Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před
Bohem.“