V sémantických diskurzech, nikoliv plně vymezených pojmech je levice dokonce často spojována se socialismem, jako by třeba Bismarck byl levičák. V reálné korelaci se spolu s ní ovšem dost často vyskytuje, což má své příčiny, v zásadě však může být i pravicový socialismus atp. Pojmy pravice a levice mají smysl v tržní společnosti, jejích hospodářství je založeno na trhu výrobních faktorů – trhu, půdy a kapitálu. Pravice prostě akcentuje hlavně tržní pozici, kapitálu, levice tržní pozici práce, agrárníci tržní potřeby půdy. (Existuje i moderní zvrhlá forma agrárníků půda čili příroda a tou jsou Zelení.) Ve skutečné tržní společnosti málokdy také nějaká strana akcentuje svůj výrobní faktor přehnaně, aby došlo k nekalé konkurenci majitelů tohoto faktoru a deformaci celého trhu. Politická strana by neměla být partikularistická, nýbrž by měla prosazovat celospolečensky funkční řešení. V praxi to má sice k těmto ideálům daleko, ale kapitalisté si třeba v Británii za vlády labouristů chrochtali blahem snad více než za vlády pravice. Nicméně ale strana, která zruší svobodný trh výrobních faktorů, jako jsou komunisté, žádnou levicí být nemůže. V komunismu pojem pravice a levice ztrácí smysl jako pojmy nahoře a dole v hlubokém vesmíru ve stavu beztíže. Kde není svobodného trhu, není pravice a levice a v moderní společnosti ve skutečnosti ani mezi skutečnou pravicí a skutečnou levicí nemůže být moc rozdílů. Asi tak jako rozdíl mezi konzervativci a labouristy v Británii, nebo rozdíl mezi Schöderem a Merkelovou v Německu.