Brežněv, na rozdíl od Gorbačova, si nedělal iluze o SSSR a jeho roli ve světě. Proto taky SSSR v roce 1968 - byť dočasně - zvítězil.
Brežněv, na rozdíl od Gorbačova, si nedělal iluze o SSSR a jeho roli ve světě. Proto taky SSSR v roce 1968 - byť dočasně - zvítězil.
Tenhle váš dojem nesdílím.Realitou je,že žádný sovětský a později ani ruský vůdce,o významu svojí vlasti nepochyboval.
Nebylo to spíš naopak? Za Gorbačova ideologické žvásty, fráze a klíny do hlavy klesly na snesitelnou míru. Vypjatý nacionalismus obnovil až Putin.
Putin reagoval na (domnělé?) ponížení a ohrožení ze strany NATO.Že reagoval neadekvátně,je jasné.
Stalin byl ten kdo se rozhodl vybudovat "socialismus v jedné zemi". Jenže
takový typ socialismu vycházel z ruských tradic a byl nepřijatelný pro
Západ.
Po smrti Stalina se řada jeho následovníků snažila ruský socialismus
reformovat. Jenže tím se z ruské veřejnosti začaly vynořovat běsy, které
kdysi dokázal ovládnout Stalin.
Celá politika v Rusku po smrti Stalina tak byla plná obratů od Stalina a
následným návratem k němu.
Mohl byste přiblížit kdo a jak se snažil ruský socialismus reformovat?
Podle mého soudu jediná reformace tkvěla v tom, že Stalina nahradilo
kolektivní rozhodování předsednictva ÚV KSSS. Místo jednoho partička !!!!
Běsy ten systém doprovázely vždy, byly v něm zakódovány.
(Teoretický zájem a vůle jedné třídy realizovaný mocí jedince či
partičky bez jasných pravidel, demokracie a zákonnosti, zdvojené řízení
všeho - hospodářské a stranické vedení).