Vlast u nás splynula s pojmem stát. Většina lidí se identifikovala s
Československem.
Podobně jako Rusové se SSSR a Srbové s Jugoslávií. Jenže stát je umělý,
dost prchavý pojem. Zvláště v teritoriu Střední Evropy, když se člověk
podívá jak se v ní v minulém století měnily hranice.
Člověk se potřebuje s něčím identifikovat, někde se cítit jako doma. A
tento pocit tady není, s územními celky se identifikuje asi 20 % občanů. Na
rozdíl od Itálie , Německa, Rakouska, kde se s regiony identifikuje více jak
80 % obyvatel a často více než s italským, rakouským a německým
státem.
Zásluhou Masaryka tady máme homo sovietikus zbaveného sebevědomí, vlasti
upnutého k zidealizované minulosti, která se nikdy nevrátí.