Problém ovšem je ta účinnost :-))))))
Dneska stavební úřady vyžadují k povolení stavby tzv. Průkaz energetické
náročnosti budovy, takový ten štítek, co je už dávno na
elektrospotřebičích, s kategorizací A - G.
A v něm se určuje několik stěžejních parametrů :
Průměrný součinitel prostupu tepla
Celková dodaná energie
Prímární energie z neobnovitelných zdrojů
Vše uvedené se pak porovnává s tzv. referenční budovou, vytvořenou na
základě geometrických faktorů skutečné budovy a požadavků zákona.
Tento průkaz pak u novostavby MUSÍ konstatovat, že budova splňuje podmínky
vyhlášky.
Proto nikdy nevyjde vytápění nového objektu jen elektřinou ze sítě.
Protože má příliš vysoký emisní faktor.
Proto nikdy nevyjde vytápění novostavby jen krbem, protože díky nízké
účinnosti (70 % průměrně, i když se dělají dnes už i uzavřené krbové
vložky s účinností 80-90 %, tvrdí výrobci, ty jsou ale dražší) se na
vytápění toho objektu spotřebuje příliš té celkové dodané energie (30
% vyletí komínem). Tady může pomoci krb s teplovodním výměníkem, kdy se
vytahuje další část tepla ze spalin a používá třeba k ohřevu TUV a nebo
i pro teplovodní topení.
Někdy, ale od 2020 zcela výjimečně, lze dosáhnout "úspěchu" kombinací
elektrického (pokud na něm někdo trvá) topení a toho krbu, ale většinou
to musí být ještě doplněno minimálně řízeným větráním s
rekuperací.
a jak jsem psal, samozřejmě úplně jiná situace nastává u elektřiny vyrobené FTV, protože ta snižuje využití té "neobnovitelné" ze sítě :-))))