Ano pane Vitásku. Národnost je stále se opakující problém. Někdy
opodstatněný, jindy zneužitý. Českoslovenští Němci (údajně) neměli
příslušnou pozici v parlamentu, byli na úřadech tlačení do znalosti
českého jazyka. Rozkvět nacistického Německa se stal pro zdejší Němce
lákadlem, navíc teorie o nadřazené rase byla velice chytlavá pro nemalou
část Němců. Hitlerem bezvadně zneužito k vytváření zdrojů a
nástupiště pro jeho dobyvačné plány.
Pak tu máme Ukrajinu - nezdařená reforma hospodářsko-politického systému
po roce 1991 nepřinesla obyvatelstvu očekávaný a slibovaný růst životní
úrovně. Do jaké míry existoval vztah mezi Ukrajinci a Rusy asi tak , jako u
nás mezi Čechy + Slováky a Romy, to nevím. Ale tamní nacionalisté to
zneužili ke svalování viny za neúspěchy na neúspěších na Rusy. A šli
až k jazykovým zákonům, omezováním národnostního školství. Naposledy
se upnuli k naději, že je z hospodářského neúspěchu vyvede členství v
NATO a EU. To je hloupá naděje. Ale slib, který je pro občany lákavý -
proč ne? Výsledkem je současná válka. Kdo by před dvěma roky řekl, že
RF v roce 2000 ekonomicky a všeobecně na dně, v roce 2024 své bezpečnostní
zájmy začne vynucovat vojenskou intervencí? Že dokáže odolat záložním
zdrojům zbraní a munice z celého NATO?
Řešit národnostní problém jde hrubým násilím vystěhováním ke svému
národu, nebo jej donutit k vystěhování za úhradu majetku. Nebo to má jiné
řešení, které se nemůže zvrhnout v nové krvavé rozpory?
Předmět diskuze:
Vlastní názor na aktuální téma, možno i s vložením odkazu na související článek.Samozřejmě bez osobních útoků,vulgarit a komolení jmen i nicků.
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení