V r. 1968 jsem patřil ke studentským aktivistům, Amíci tehdy nebyli moc
populární kvůli vrcholící válce ve Vietnamu, studentské demonstrace na
Západě byly hlavně proti této válce. Západ s námi sympatizoval, ale
nijaké aktivity zde nerozvíjel. Ani jsme to nechtěli, bylo by to pro nás
kontraproduktivní a diskreditující.
Byli jsme tehdy naivní, vztah k SSSR byl lepší než v následujícím období
vnucené normalizace. Ještě pořád jsme Sověty vnímali jako ty, kdo odsud
vyhnali Němce a pak, na rozdíl od NDR, Polska a Maďarska, jejich vojáci
odešli stejně jako Američané ze záp. Čech. Navíc jsme vnímali jejich
tehdejší úspěchy v kosmu.
21. srpen a následující období nás zaskočilo. Tím, že nás okupovali,
nás vlastně ztratili, postavili proti sobě.
Po roce 1989 jsme pak celkem ochotně vstoupili do EU i NATO.
Předmět diskuze:
Vlastní názor na aktuální téma, možno i s vložením odkazu na související článek.Samozřejmě bez osobních útoků,vulgarit a komolení jmen i nicků.
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení