,
Honza-Vichr
Jsem na nějakých seznamech odmala.
Chodil jsem do náboženství a nechtěl do pionýra, od těch dob mě pořád
někde zapisují. 
Před lety jsem podepsal petici proti Číně a zneužívání lidí na
orgány a využívání malých dětí k práci,jsem podepsán i adresu a vše
kolem tak snad mě časem za mé svobodné názory nezavřou,kdyby něco
zahřívám klec. 
V pionýru jsem myslím nikdy nebyl, náboženství u nás ve škole pro
malý zájem nebylo, nebyl jsem ani v SSM a to snad jako jedinej ve třídě na
učňáku, jinak v něm byli všichni, vč. těch největších gaunerů a 2
kluků z děcáku 
Možná zas někdo začne mudrovat, jak bylo náboženství povinný, ale u
nás fakt nebylo. Kdo na něj chodit chtěl, k tomu měla učitelka extra notes,
kam se mohl nechat zapsat. Nechtěl nikdo.
A vezmu to komplet: Sběr léčivek jsme povinný neměli, kdo sbíral, jako
třeba já, dostával peníze podle ceníku vyvěšenýho na nástěnce.
Průvod na 1. máje - nikdy jsem nebyl. Třídní se jen zeptala, kdo jde se
školou a kdo samostatně s rodiči. Asi 4 jsme vždycky řekli, že jdeme s
rodiči a se školou jsme nemuseli. Samozřejmě jsme nešli vůbec. Nikdo to
neřešil, nikdo nezjišťoval, kdo byl v průvodu a kdo ne. Na učňáku jsem
taky nikdy nebyl na 1. máje. Ani později v zaměstnání - to jsme se jen
zapsali na Nám. Kubánské revoluce před restaurací Mars a hupky dupky
pryč.
Jo a ještě něco: 2 klukům vždycky učitelka řekla, že do průvodu
nemusí, že mají zůstat doma. Mělo to jedinej důvod: Nikdo, vč. ředitele
školy neměl zájem, aby se ti dva zase v průvodu ožrali jako prasata a
udělali škole ostudu, která se řešila až kdesi na ministerstvu školství
či kde a oba chlapci dostali za 3 z chování
Vlastně byli rádi, že neskončili v tzv "domečku" kdesi na Sázavě, což
byl dětský domov pro největší lotry onehdá.
Vzpomínám si na jednoho chlapíka, který se mi někdy v první polovině 70. let chlubil tím, že byl zanesen do seznamu největších kulaků na okrese. Komunisté ho přece jen uznali....
Jeho dcera je už po smrti, ale svěřila se mi, že kdyby listopadový převrat přišel v roce 1968, tak by se mohl opřít o takové osobnosti jako byl její otec. Kteří dokázali "jít s kůží na trh" a ne se za někoho schovávat. V JZD, kde pracovala nebyl takový (jako její otec) nikdo. Jeden z důvodů proč to družstvo dnes už neexistuje.
To je příběh, o kterém natočil režisér Vojtěch Jasný velice úspěšný film, (Všichni dobří rodáci). Sedmdesátá a osmdesátá léta destrukci zopakovala, nebo prodloužila. V každé době ovšem platí přísloví v tom filmu použité: "Z hovna bič neupleteš!"...
No já píšu furt z mobilu.Tohle se mi stává max jednou za rok, maximálně dvakrát.
1
1
