Já bych to viděl trochu jinak. Ti sovětští (tedy nejen ruští, ale i
ukrajinští a další vojáci ze SSSR) sem tehdy přišli, vyhnali odtud Němce
a co je důležité, pak odešli - stejně jako Američani. To, co provádějí
dnes na Ukrajině bych zrovna jim nezazlíval.
Děda mi o tehdejších sovětských vojácích vyprávěl. Byli to většinou
takoví obyčejní většinou asi vesničtí dědové i mladší kluci,
zaprášení a utahaní. Naši lidé je vítali, patřili jsme k těm více než
třiceti obcím na Vyškovsku, které byly nuceně vystěhovány, obyvatelé už
byli většinou vyhnáni a Němci tady zřídili vojenské cvičiště. Mnoho
domů rozstříleli při cvičných střelbách. Na konci války tady bylo
sestřeleno několik sovětských letadel a piloty, co přežili, místní lidé
skrývali. V okolí působili partyzáni a v nich sovětští parašutisté.
Sověti se tady chovali vcelku dobře, moc se nezdrželi a šli dál. Jeden ale
vzal místnímu hajnému hodinky - Davaj časy! - to asi probíhalo i jinde.
Hajný to rozhořčeně oznámil veliteli a do smrti toho litoval. Velitel
prostě vzal toho vojáka, odvedl ho k příkopu a zastřelil ho.
Tím, že byli Němci poraženi, byly zachráněny jen v našem regionu desítky
vesnic, lidé se mohli vrátit domů.
Zůstaly tady pomníčky padlých letců a partyzánů, zřejmě podle "psích
známek" byla někdy zjištěna i jejich jména. Dva, kteří přežili, se po
asi dvaceti letech na pozvání vrátili a měli jsme s nimi besedu. Jako děti
jsme u těch pomníků někdy postáli, uklidili okolí, dali tam nějakou
kytku.
Já mám k těm místním pomníkům respekt dodnes a kdyby je chtěl někdo
ničit, asi se s ním střetnu. Ty, co tady tehdy před osmdesáti lety byli,
nelze vinit z toho, co dělají Rusové dnes na Ukrajině.