,
Mě se pořád vybavují situace na Slovensku po roce 1990. "Dozrel čas,
Slovensko" to byly hesla která se v druhé polovině roku 1990 šířila na
Slovensku. Šířily je takové organisace jako byla Matica Slovenská,
Slovenská národní strana atd...
Na Slovensko jsem hodně služebně jezdil před rokem 89, byla tam za Husáka
celkem spokojenost. Vše se tam však změnilo rokem 89 s nástupem Havla na
místo Husáka. Na Slovensku se otevřela éra z předmnichovské republiky s
takovými postavami jako byl Masaryk, Čapek a další, které kdysi značná
část Slováků nenáviděla. Stačila tak chvíle a Havel byl na Slovensku
nenáviděna jako kdysi ten Masaryk. Havlovy projevy a zvláště jeho cesty na
Slovensko brala řada roduverných Slováků coby provokaci. Třebas u pomníku
česko-slovenské spolupráce, u sochy Štefánika kdosi za bílého dne napsal
vápnem: "Smrť Židom".
S nástupem Mečiara se emoce poněkud uklidnily, ale po nástupu Čaputové se
začaly zapomenuté běsy probouzet. Je možné si připustit, že zánik
Česko-Slovenska urychlil politický liberalismus, který slovenská společnost
odmítala jako český (západní) import. Požadavek na národní sebeurčení
měl svou kulturní podstatu, která jej vyvolala.
Jenže to se netýká jen Slovenska, týká se to i nás. Program se kterým
vystoupil Havel a jeho lidé vadil spoustě lidí i u nás. Jen byli více
potichu protože viděli, že nikde není jiná alternativa. Ti všichni však s
nástupem Putina ožili. Alternativa tu je a to nejen u nás, ale i v celé
východní Evropě.
Ukazuje se totiž, že podpora liberální politiky na východ od bývalé
Železné opony klesá s každým metrem. Nedávno proběhl médiemi výsledek
průzkumu veřejného mínění : V Česku je 30 % dospělých respondentů pro
diktaturu, na Slovensku o něco více a ještě horší v tomto směru je
situace v Rumunsku a Bulharsku.
Předmět diskuze: Vlastní názor na aktuální téma, možno i s vložením odkazu na související článek.Samozřejmě bez osobních útoků,vulgarit a komolení jmen i nicků.
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
