v rodine ano, mimo rodinu je pomoc cizich lidi obdivuhodnou vzacnosti
většinou je to náhodně,systematicky je to již o přátelství. Přátelé si pomáhají taky.
Neni, naskytuje se plno prilezitosti, jenze lidi je nevidi. dcera jedne me zname , uz v Cesku na drogach, odesla do USA a pokracovala, matka o ni dlouho neslysela, nevedela, zda zije, nebo ne, malem se zblaznila, byla uplne sama, zacala pomahat starym lidem, jako dobrovolnice ve skolkach, zacala prispivat na sirotky atd... a stala znovu stastna, sluzba ji zachranila zivot. Pomahat jen pratelum a rodine je samozrejme, pomahat cizim potrebnym lidem vyzaduje urcitou velikost.
nezlob se, ale tohle neni utrpeni, to je nedostatek informaci a hloupost dcery, ktera se matce neozvala
Možná je to utrpení pro mámu. Ta se pak může starat o druhé, podobné její dceři třeba. Když je všecko v pořádku, tak nějak běží věci samy, co je třeba dělat to se dělá. Když jsou problémy, člověk přemítá nad tím kde pochybil, co může změnit, jak a v čem a proč.
utrpeni by bylo, kdyby se te dveri v zahranici neco stalo a matka s tim nemohla nic delat, chapu ze pokud o ni nic nevedela, tak mela strach... zrejme spatna komunikace mezi matkou a dcerou ... v tomhle pripade je samozrejme lepsi neco delat, nez se uzirat starostmi o nekoho, kdo nema potrebu se mame ozvat