Nechápu tohle běsnění kolem přistěhovalců. První přistěhovalce k nám pozval už Karel IV. bylo jich skoro půl milionu.
Z muslimských přistěhovalců jde strach, proč? Protože mají svou (jinou) kulturu a možná ji chtějí vnutit jiným národům. Jenže jejich i naše kultura je dána náboženstvím, a to bez ohledu na to, jestli chodíme nebo nechodíme do kostela. Prostě žijeme v pásmu křesťanské kultury, a konfese je osobní věc každého.
Ovšem pokud muslim použije svou konfesi (a je jich hned několik) jako nátlak na křesťana, bude mit mnohem snazší práci přesvědčit tzv. ateistu, než člověka věřícího. Je s podivem, jak snadno jsme se v dobách komunismu vzdali své křesťanské víry i konfese (i těch máme konkrétně 18, zdaleka to nejsou jen katolíci).
Naletěli jsme na heslo "náboženství je opium lidstva" a opustili ho v naději, že bude vystřídáno materialistickým "každému podle jeho potřeb" v komunismu. Představa bájné společnosti s plnými hrdly v daléké komunistické budoucnosti uchvátila mnohé nepevné věřící natolik, že si ji prostě sjednotili s představou Božího království na zemi.
Proti přistěhovalectví muslimů, především těch militantních, kteří mají za úkol nás přivést na pravou víru (tu jejich) nebo raděj zabít nejde udělat nic jiného, než mít víru vlastní, pevnou, křesťanskou, tedy pokorně se k ní vrátit. Fungovala za středověkých válek, při obléhání Vídně, při obsazení Španělska Maury a bude fungovat zase.
Jen by neměli hlasatelé Nové levice drtit a erodovat takový návrat, jak mají v plánu. Konec konců všichni, křesťané, Židé i moslimové máme stejného Boha, jen mu jinak říkáme.