Před Bílou Horou ( a po ní) byla většina obyvatel negramotných. Navíc rozdělena mezi trojí lid a většina poddaných se tak ocitla mimo politiku. Města měla takových 1 - 3 tisíce obyvatel, kromě pár královských měst.
Většina obyvatel tak nedokázala odlišit niance mezi katolickou a
protestantskou věroukou. Navíc hranice mezi
konfesemi nebyla nijak ostrá, mezi protestanty a katolíky se nacházeli
početní utrakvisté, kteří byli blíž katolické straně.
Obchodníci byli většinou německého či italského jazyka. A mezi nimi
došlo ke kulturnímu střetu. Protestantismus byl spojen s Luterem a německým
překladem Bible. Takže v německém prostředí protestantismus převažoval.
V českém (slovanském) prostředí měli větší zastoupení římští
katolíci. A to rozhodlo.
Protireformace byl dost pomalý proces. Na Táborsku během asi 7 let po Bílé
Hoře zmizely protestantské fary. V německém okrese Loket byly protestantské
fary ještě 100 let po vyhlášení Obnoveného zřízení zemského. Ašsko z
něj bylo vyjmuto a nacházel se tam do poloviny padesátých let minulého
století největší evangelický chrám v Rakousku-Uhersku.