Možná proto, že slovenských obrozenců bylo méně a měli oproti těm
českým méně času na vymýšleni "vlasteneckých" nesmyslů, jako třeba
názvy měsíců. Nebo takový junák, všude jinde jsou skauti, ale to bylo asi
těm pražským bojovníkům z hospod málo, tak u nás máme Junáka.
Co se týče pěknosti, či škaredosti, to je věc názoru, každému se líbí
něco jiného. Slovenština, stejně jako čeština má spoustu místních
nářečí a niancí. Mě se třeba ta Bratislavská televizní slovenčina
nelíbí, dost se mi zhnusila v dobách, kdy se vysílalo v tv i rádiu povinně
federálně, tedy Pražsky a Prešpursky. Nejvíce mému uchu lahodí nářečí
na pomezí Moravy a Slovenska, Záhoráci hezky mluví. Proslulé jsou také
lidové soubory z východu, úžasný rytmus, ale těm už skoro nerozumím, ci
boha, Mária skare, šialené...
Stejně tak to ale mám s češtinou, na pražštinu jsem přímo alergický a
jen seveřené od Ústí an der Elbe mluví ještě hůř, to jejich utahané a
v každé větě pětkrát obsažené "viď" je děs. Naopak z českých krajů
se hezky mluví a taky zpívá v Čechách jižních, stejně tak na Chodsku.
Ale to je čistě můj subjektivní názor, či vkus, čecháčkům se jistě
líbí zase to jejich hele a nad nádhernými moravskými nářečími
někteří ohrnují nos. To je pochopitelné, každý máme to svoje.
V každém případě jsem rád, že rozumím Čechům i Slovákům.