,
Honza-Vichr
Tak jako Klaus se Zemanem vyrostli v Prognostickém ústavu, byly Paroubkovou
Alma Mater Restaurace a Jídelny Praha.
Prognostický ústav a, Restaurace a Jídelny Praha byly takové dva
předlistopadové think-tanky. V nich se zrodila polistopadová politická
garnitura. Taky Hušák. .
Vzpomínám si, že v 90tých letech byl Paroubek, tehdy ještě ne tak tlustý, nazýván "nejpravicovějším sociálním demokratem". Asi proto, že kamarádil s rodinou Kočkových, Ďuričkem a pražskými hoteliéry a majiteli restaurací.
Kvůli tomu rozhodně ne.
Paroubek býval blízký spojenec bývalého předsedy strany prof. Horáka a
spolu s ním patřil k dlouholetým Zemanovým oponentům.Na chvástání ODS "s
gulama" odpověděl silovou hrou, měl úspěch a dokonce získal respekt MZ.Byl
ale pouhý pragmatik a řešil záležitosti "všedního dne" ,které se
dotýkají většiny.Neřešil lidská práva v Tibetu,ale tuzemské problémy-
právo na práci, na bydlení, na solidní mzdu a kvalitní zboží, právo na
spravedlnost.Podporoval ekonomickou diplomacii ,ale rovnoprávnou a nikoliv
asymetrickou.Je ovšem pravda,že s představiteli Číny nediskutoval o jejich
vztahu k disidentům či Tchajwanu, ale o ekonomické výměně, turistickém
ruchu a investicích. S Ruskem se nebavil o lidských právech v Čečensku, ale
o ropě, zbraních a strojírenství.Věděl,že většina všech lidí na
světě volí podle peněženky. Jediným jeho omylem byl v podstatě jenom
souhlas se zbytečně tvrdým zásahem proti technařům - a pochopitelně
umělecký dojem.
A jak tyhle drby vyvrací to,co jsem předtím napsala? Že znal starého Kočku,to přeci nijak nevylučuje! Jasně jsem psala,že jeho image byl hoden předlistopadového aparátčika = mizerný umělecký dojem.
Jeho touha po moci už byla známá ve Svazu mládeže a nikdy ho neopustila. Pragmaticky se o moc snažil a snaží dosud.
Jeho touha po moci byla tak velká,že po vyhraných volbách v r.2010 odešel z ČSSD a v podstatě i z politiky.
Tahle jeho neúspěšná polit.epizoda trvala pouhé tři roky (2011-14) a
protože ani nedosáhl na st.příspěvek,neberu to nijak vážně. 
