,
Honza-Vichr
Když jsem byl mladý, tak jsem obdivoval Churchilla. Dnes k stáru je mi čím dál tím víc sympatický Chamberlein.
Chamberleinovi bychom měli v Česku postavit pomník. Ne k tomu aby se u
něj kladly věnce a pronášely slavnostní projevy. Ale aby se mohl ten kdo
ten pomník míjí chvílemi zamyslet, jako když člověk v poli míjí boží
muka.
Třebas nad tím jakou hodnotu má mír. Chamberlein se možná do své doby moc
nehodil. Zato se hodí do dnešní doby atomového věku.
V čem sympatický? Myslel to dobře, netušil, co je Hitler zač, stejně jako Zeman nebo Petránek u Putina. Neměl předvídavost, ale nemyslím, že tam byl zlý úmysl. Sympatický mi není, ale nemyslím, že bych mu mohl něco vyčítat.
Chamberlein chtěl mír. Možná viděl do budoucnosti, jaká bude, když
mír nebude. Těch 60 milionů padlých ještě tou dobou běhalo po světě. To
že zahynuli bylo chybou politiky.
Pokud jsme žili v míru, neuvědomovali jsme si jeho hodnotu.
Chamberlain určitě chtěl mír, ale nepřinesl ho, jen oddálil katastrofu o pár měsíců.
Chamberlein se stal symbolem ústupků agresorovi. Mohl si vybrat mezi hanbou a válkou. V iluzorní snaze zachránit mír zvolil hanbu. Dostalo se mu hanby a posléze i války. Zaslouženě.
1