Tohle se probíralo tisíckrát. Ano, mnoho z toho, co jsi napsala, by se v tom režimu skutečně našlo. Ovšem i když někoho propustili z práce kvůli politice, jinou práci, třeba nekvalifikovanou, mu zase přidělili (byla doba pracovní povinnosti). Jinak jde, v tom, cos popsala, o velice zahuštěnou verzi. A fabrika nezkrachovala ani pod vedením holiče. Stát ji podržel. V centrálně řízeném hospodářství, se systémem přerozdělování, zkrachovat v podstatě nešlo. Skončilo pouze to, o čem strana rohodla že skončí. Naopak o tom, o čem rozhodla, že bude pokračovat, to pokračovalo.Nehospodárnost byla vidět na každém kroku, ale nikoho netížila. Lidé si na ní zvykli. Většina lidí byla apolitických a pracovala jednoduše proto, že pracovat musela. Ovšem ne z vnějšího donucení, ale z vnitřní potřeby. I mnoho těch, kteří s tím systémem vnitřně nesouhlasili, mohli prožít a často i prožili hodnotné životy. Žili jak uměli a radovali se z toho, z čeho mohli.