,
Západní civilisace se s tou východní setkávala a potýkala po staletí.
Nejen na hranicích s Ruskem, ale taky s Tureckem a Čínou. Západ byl na
jedné straně Východem fascinován, avšak zároveň byl nenáviděn.
To je třebas vidět na Leninovi. Lenin byl zapadnik a marxista. Delší dobu
svého života pobýval na západě. Ruskou tradicí opovrhoval a chtěl ji
zničit. V tomto směru to byl nihilista. Po VŘSR se nezaměřil na marxismus,
ale na vyrovnání se Západem. Odtud jeho plány na elektrifikaci Ruska
atd...
Jenže vývoj po VŘSR vedl k rozčarování. Mužici neměli zájem o
"západní styl života" a začali propadat nostalgii po předválečných
poměrech. Po carovi. Proto se Lenin rozhodl carskou rodinu vyvraždit aby
zabránil návratu Romanovců na trůn. Jenže ruské reálie přinutily
Leninova nástupce Stalina aby se začal chovat jako car. Stalin začal budovat
"socialismus v jedné zemi". Lenin naznal, že Rusko nikdy socialismus
nevybuduje a že světová revoluce se ukázala být takovou fata morganou. A v
tomto rozčarování Lenin zemřel. Nezdařilo se vyrovnání Ruska se Západem
i světová revoluce podle Marxe.
Podobná dilemata jako za Lenina dnes vidíme nejen v Rusku, ale taky v Turecku, Iránu a v Číně. Nic nového pod sluncem.
