Ale já přece neútočím a už vůbec ne na socany, já jsem začal úvahu o náplni slova demokracie, které se dnes píše na každý patník beztoho, aby se ctil jeho význam, prvně definovaný Aristotelem a Platónem. Nic jiného.
A k tomu ses nevyjádřila, já měl na mysli stranu sociálně demokratickou jako obecný útvar, ne přímo tu naši. Ostatně za první republiky jsme jednu chvíli takové strany měli čtyři. Zajímalo mně a zajímá stále, jak chce nejenom ta naše strana toho názvu naplnit právě ten význam adjektiva demokratická. Aristoteles (a k němu se vracet musíme, tohle sem dám z Wiki, abych to nemusel rozepisovat) to dělil takto:
Podle toho, kdo vládne, rozlišuje Aristoteles tři právní formy obce (státu):
monarchie, kde vládne jednotlivec ve prospěch všech občanů,
aristokracie, kde vládnou ti nejlepší (řecky aristoi)
politeia, kde se na vládě podílejí všichni svobodní občané.
a tři pokleslé formy:
tyranie, vláda samozvaného vládce ve prospěch sebe samého,
oligarchie, vláda bohatých pro svůj vlastní prospěch,
demokracie, vláda davu.
Mně zajímá, co dělají moderní sociálně demokratické strany v tom směru, aby nebyly pouze vládou davu. A to všude, i v Německu, Švédsku atd. Ostatně i Lenin byl zprvu sociálním demokratem.