Pokud se týče dojíždění do práce na kole, je to u nás ojedinělý
jev. Ne kvůli pohodlí automobilu, ale protože není síť cyklostezek a
kolaři tak jezdí na silnici mezi auty, což je v dnešním provozu vyložený
hazard.
Cyklostezek se postavilo hodně, ale pro rekreační účely. Třebas
cyklostezka kolem Bečvy. S tím, že by se na kolech mohlo masově jezdit do
práce, s tím se asi nepočítalo. V 60.letech se alespoň na Hané jezdilo na
kolech do práce hodně. A v Pardubicích přímo masově. Tam taky byly
cyklostezky třebas do Semtína.
Pokud se týče větrníků, je to spíš záležitost emocí. V Rakousku kolem
Vídně je jich spousta. Na Slovensku, v Maďarsku dál od hranice s Rakouskem
skoro žádné.
Naši národní socialisté se budou pohoršovat nad tím, že se rajčata vozí
kamiony ze Španělska, ale transporty zemního plynu až kdesi od hranic Asie
jim vůbec nevadí. A přitom tady se nabízí hodně energie ze slunce, větru
či biomasy.