,
To je opravdu protimluv, ale jen zdánlivý. Vitásek má pravdu v tom, že řada evropských obyvatel (a zdaleka nejen Slované) dávají přednost tomu mít ve vedení jednu silnou osobnost, jedno jak ji nazveme, tatíček, král, prezident, ale Evropanům to dává pocit pořadku, předvídatelného vývoje a prosperity. Jsou na to historicky zvyklí.
V našich krajích byl takovou postavou třebas císař František Josef II, kterého do značné míry v této roli převzal demokrat Masaryk. Stejně tak by ve své době sjednocující autoritou Gottwald, a pak další soudruzi, a chtěl jí být i Klaus. Lidé mají málo trpělivosti chodit k volbám a vybírat správné lidi do vedení, dokonce už ani v té prastaré britské demokracii to netáhne.
Nikde na světě
nechtějí mít v čele třtinu ve větru se
klátící-tatíček,netatíček.Tyhle silné osobnosti ale mají sklony k
sebestřednosti a kompromis je pro ně obvykle neslušné slovo.
1
