V sémantických diskurzech, nikoliv plně vymezených pojmech je levice
dokonce často spojována se socialismem, jako by třeba Bismark byl levičák.
V reálné korelaci se spolu s ní ovšem dost často vyskytuje, což má své
příčiny, v zásadě však může být i pravicový socialismus atp. Pojmy
pravice a levice mají smysl v tržní společnosti, jejích hospodářtví je
založeno na trhu výrobních faktorů – trhu, půdy a kapitálu. Pravice
prostě akcentuje hlavně tržní pozici kapitálu, levice tržní pozici
práce, agrárníci tržní potřeby půdy. (Existuje i moderní zvrhlá forma
agrárníků - půda čili příroda - a tou jsou Zelení.) Ve skutečné
tržní společnosti málokdy také nějaká strana akcentuje svůj výrobní
faktor přehnaně, aby došlo k nekalé konkurenci majitelů tohoto faktoru a
deformaci celého trhu. Politická strana by neměla být partikularistická,
nýbrž by měla prosazovat celospolečensky funkční řešení. V praxi to má
sice k těmto ideálům daleko, ale kapitalisté si mnohdy za vlády levice
chrochtají blahem snad více než za vlády pravice. Nicméně ale strana,
která zruší svobodný trh výrobních faktorů, jako jsou komunisté,
žádnou levicí být nemůže. V komunismu pojem pravice a levice ztrácí
smysl jako pojmy nahoře a dole v hlubokém vesmíru ve stavu beztíže. Kde
není svobodného trhu, není pravice a levice a v moderní společnosti ve
skutečnosti ani mezi skutečnou pravicí a skutečnou levicí nemůže být moc
rozdílů.