Taky to zavání pohrdáním.
Trochu OT ale dneska jsem četla na blogu Milana Knížáka něco, co mi
připadalo moc pěkné
"Nejsem pyšný, že jsem Čech, ale jsem s tím spokojený a hledám vše
pozitivní v naší historii i současnosti, ve struktuře i složení
společnosti. Jsem spokojený s tím s čím jsem se narodil. Kdybych přišel
na svět jako Rumun, Američan, Cikán či Laosan (atd), byl bych s tím
stejně spokojený a hledal bych v mém osudu podobná pozitiva."
Ale Rusové to teď mají halt těžké...
Žijeme (stále) v nudné době. Před 80 lety mohl člověk vykřiknout
(před popravčí četou): Ať žije president Beneš! A zapsal se tak do
dějin. Podobně o 10 let později Milada Horáková. V monstr procesu utržila
trest smrti a dnes se po ní nazývá spousta ulic....
Z "obyčejných lidí" udělala "doba" lidi neobyčejné. A to asi dnes spoustě
lidí chybí.
Mohou na náměstí u pokresleného obytného vozidla zavolat: Nech žije Babiš!
Zaplaťpánbůh za dnešní nudu! Mohlo by jí být i více.
To si nesmíš tak brát.Sebestředných týpků je v politice a jejím nejblížším okolí většina.
Jde spíš o historické povědomí. Soubor předávaných a sdílených zkušeností. Nemá to nic společného s geny.
Tito souborníci si předávají i ty geny. Ale spíš bych trvala na své poznámce o pohrdání,pocitu nadřazenosti.