Neřekl bych, že je to naše specifikum. Ale motivy pohádek jsou různé, nedělal bych z toho nějaké pravidlo.
Neřekl bych, že je to naše specifikum. Ale motivy pohádek jsou různé, nedělal bych z toho nějaké pravidlo.
Ty pohádky, kde je hlavní zápornou postavou Němec ( Rumcajs, Krkonošské pohádky, atd. ), asi byly psány hlavně za komunistů.
Němce, zvláště ti sudetské, používala komunistická propaganda po roce 48 jako záchrannou brzdu.
Těch šablonovitých filmů a knih, kde byl hlavní zápornou postavou Němec, bylo za komunistů mraky. Po roce 90 jsem zase viděl spousty filmů a detektivek z pohraničí, kde byl hlavní zápornou komunista, který se podílel na likvidaci sudetských Němců a po letech se na to přišlo.
Skutečností ovšem je, že komunisté vystupovali dost dlouho proti odsunu
Němců. Benešovy dekrety schválili jako poslední z českých politických
stran.
Příčin byla celá řada, příští či přespříští rok bude výročí
vzniku KSC. První roky byla jednacím jazykem vedení KSC němčina. Stalin se
dlouhou dobu ve 30.letech zdráhal podporovat CSR. Bral ji jako imperialistický
stát, jako Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Francii...
Česká komunistická strana za těch 100 let prošla spoustou proměn, tak jako
celá společnost. Vnímat komunistickou stranu jako tu normalizační, je
zjednodušení.
No jo, příští rok bude 100 let od založení KSČ. Asi žádná velká sláva nebude, nyní mají nejmenší význam a popularitu v historii.
Pokud by šly trendy z posledního desetiletí extrapolovat, asi by postupně
zanikla. Jenže kdo ví co všechno se může i v blízké budoucnosti
přihodit.
Podaří se Rusku vyřešit konflikty v Bělorusku a na Ukrajině ?
Dostane se Turecko do konfliktu s Řeckem ( EU) ?
Výše uvedené by ovlivnilo poměry ve východní Evropě a tím i u nás.
Převlékačů kabátů je tady hodně.
A opět se obloukem dostáváme k vašemu oblíbenému tématu o poválečném odsunu Němců(zejména tomu divokému) - neboli o zlých Češích a hodných Němcích.Kolikrát ještě máme za své předky vyslovit- mea culpa!
To si rozhodně nemyslím.Jednak tam žije,nebo aspoň pracuje spousta našinců,a navíc jsme s Němci spojení ekonomicky i geneticky.
To na veci nic nemeni, mysleni jsou predevsim ti, kteri tam neziji, prekonali komunisty systematicky vytvareny predobraz zla..
Vždyť už jsme třicet let od bývalého režimu a vyrostla nová generace,naprosto nezatížená nějakými dávnými reminiscencemi.Naopak si tu v rovině teoretické pěstujeme nové nepřátele-Rusko a Čínu.
Hledět na dnešní Němce pohledem roku 1945 je jako srovnávat české komunisty z roku 1925 s těmi dnešními. Za necelých 100 let došlo k ohromným změnám. Německo je dnes multikulturním státem jako Kanada či Austrálie. Hitler by nevěřil svým očím, kdyby vylezl z hrobu. Asi jako kdyby se Hus objevil v dnešních (ateistických) Cechách.
Války o ovládnutí evropského kontinentu probíhaly mnohokrát . Ve dvacátém století v nich byli aktivní Němci, v 19.století Francouzi. V 18.století byly tehdejší velmoci zaměstnání dělením koloniálního světa a v 17.století se kontinent snažili ovládnout Španělé.
A presto proti Nemcum panuje v Cesku stale zasadni neduvera,lidi se citi ohrozeni ve sve existenci a nemaji je radi
To je ze stejného hrnku,jako zobecňující a proto mylné tvrzení,že Němci opovrhují a nemají rádi Čechy.
Německo je sousedním státem, ale bariera mezi Německem a Českem tu
stále je.
Německo je pro nás Západem a je celkem normální že se vůči němu,
zvláště většina Babišových voličů, vymezuje. Dnes už to není
národní, ale spíš kulturně-civilizační spor. Německo se svým
multikulturalismem, zeleným myšlením a modernitou je pro konservativně
založené voliče u nás jako červený hadr na býka.
Možná že tomu tak bylo i v minulosti před druhou válkou. Česká politika hledala spojence na Balkáně a za Rakouska v Rusku. Pryč z Evropy.
Je to vcelku pochopitelné. Jsou za tím celá staletí zkušeností, kdy pro
nás Němci a Germáni znamenali ohrožení existence národa. I ve Starých
pověstech českých a českých pohádkách je Němec téměř vždy zápornou
postavou. Moje generace viděla stovky filmů a inscenací z druhé světové
války, dva filmy ročně povinně se školou, kde byl němečtí nacisté byli
většinou úchylní, sadističtí vrahové. To v podvědomí zůstane. :)
Za normalizace to bylo obohaceno i o určitou závist spojenou s obdivem, Němci
prohráli válku, ale dokázali, na rozdíl od nás, vybudovat prosperující a
svobodou zemi, tedy pouze ti západní. Potom k nám bývalí sudetští Němci
jezdili v Mercedesech a BMW, dívat se na rozvaliny a upadající města na
severu.
Také je tu zásadně odlišná mentalita, Němec respektuje autoritu, ale má
strojové myšlení, Čech, na rozdíl od Němce, odhalí slabiny a nesmyslnost
systému, ale nebojuje proti němu, snaží se v něm co nejpohodlněji
přežít....
Jak tomu bude u budoucích Němců ( Hakan Suleiman Müller, atd. ), to nevím.
:)
Hezky napsane, dnesni Nemci jsou jini, maji v sobe sice i nemeckou mentalitu, ale pod vlivem cizincu a jejich pribehu se zacinaji menit, zacinaji ustupovat a to jsite neni az tak dobre, aspon pro zbytek Evropy, protoze stale jeste udavaji ton.
Sašenko, podléháš mýtům a schématům, soudím. Zrovna se zase hrabu v matrikách a archivech. Odsun (ten organizovaný) musel za dozoru spojeneckých velitelů proběhnout od června 1946 do června 1948. mám dost podkladů z Národního archivu.
Odsunuli jsme asi 2 500 000 lidí a z toho bylo asi 400 000 lidí české národnosti, kteří nechtěli trhat rodiny, ale šli do odsunu dobrovolně. Ti v seznamech nejsou, aspoň ne v těch, které se mi podařilo získat.
Odsun ze sběrného tábora Znojmo roku 1946 vypadal takto: Vlak do Domažlic, lékař všechny prohlédl, provedlo se odvšivení (je tam napsámo with pulver DDT), 50 kg zavazadel a myslím 300 RM na cestu a strava na dva dny. V Domažlicích si těch asi 1800 lidí převzalo velení transportu na bavorské straně. Cestou bylo vyřazeno asi 20 lidí pro úplavici a asi 30 děti s neštovicemi, a vráceno do sběrného tábora. Transport obsahoval lidi od 18 let věku, nejstarší jsem našel německou selku z Hrušovan 86 let. Seznam dětí nemám.
jo, jo... vetsinu roku bydlime kousek od nemeckych hranic, divoke odsuny tu podle vypraveni nebyly divoke... zadne vrazdeni... cesi a nemci si pry jen vzajemne kradli pres hranice kradli dobytek... a oresto mi jeden nemec nedavno vycitave rekl: ze tu nejaky transporter prejel nemeckeho vojaka ( chvilku predtim nam sdelil, ze jeho otec byl esesak)... neprekvapil, protoze nas uz predtim prekvapil tim, ze nemecko ve druhe svetove valce nebylo agresorem, ale obeti
Jen aby to tak bylo...mpje matka spolu s potomly navstivila mestecko v Sudetach, kde zili jejich predci, nic nechteli, nez videt, kde zili, sli na hrbitov, hrob zdemolovany, kriz ukradeny, v dome, ktery rodine patril zili lidi, kteri jim zabochli dvere pred nosem, snad meli strach, ze budou od nich neco chtit, ale oni nechteli nic, byli velmi dobre sittuovani..
moje kamaradka mi zase vypravela, jak jejich chalupu na sumave navstivil nemec, ktery tam pred valkou zil... kamaradky otec - lekar ho pozval dal, priopili se spolu a nemec zacal vzpominat, jak masiroval jako vojak po vaclavaku, jaka to byla skvela doba, jak je cesi vyhnali a okradli a skoncilo to nadavkami na ceskeho zlodeje, ktery ma jeho byvalou chalupu ( kamaradky otec ji koupil v prvni polovine 80.let)
Valka plodi nespravedlnost, najdou se jiste takovi , jake jsem popisovala ja a takovi, kteri se chovali tak, jak jsi popsala ty, Valka zanechala stopy, ktere jsou patrne jeste dnes a to na obou stranach, an me rodine se podepsaly obe strany. Vim jen, ze s tim bojovali zbytek zivota.
Nejen pohádky, ale taky (krásná) literatura je obrazem ( a odrazem) života v té které zemi. Proto se taky přednášejí srovnávací studie literatury.
A přitom byli typicky čeští,dokonce psali-pro Západ- o neznámých polit.reáliích.
Třebas Kundera ve svém románu Nesnesitelná lehkost bytí vyšel z
Nietscheho filosofických názorů, kterými řešil konflikty v praktickém
životě ( v socialismu). To však bylo aktuální i v jiných situacích se
kterými se člověk kdekoliv na světě setkává.
Česká literatura neměla mnoho talentů jako je Kundera. Většině literátů
chybělo vzdělání, zvláště v té filosofii. Tím pádem se utápěli v
domácích poměrech a nedokázali hledat jejich všelidskou podstatu.
který je asi většině národa úplně šumák...a ta jeho "aféra" s donášením zamlada tomu také nepřidala
Vetsine naroda byli vzdycky sumak ti , kteri dosahli uspechu v cizine.
to je tvůj názor...můj názor je, že se mi nelíbí a nebudu od něho něco číst...mám hafo jiných autorů
Tak dopadla většina emigrantů, podle románu toho Pluhaře : Opustíš-li mne, zahyneš. Ten to ovšem sám nevymyslel ,pochází to od Viktora Dyka, dnes už polozapomenutého básníka.
Téma emigrace bylo u režimních spisovatelů z éry komunismu časté: Nejen Pluhař, ale taky Očenášek, Pujmanová, Neff atd. Odchod do emigrace byl brán nejen jako zrada socialismu, ale taky zrada národa.
Problémy byly taky v mezilidských vztazích mezi intelektuály. Kundera
měl talent a ten byl předmětem závisti. Těch kteří si toho byli vědomi a
zároveň tušili že oni sami takový talent nemají. Snažili se zbavit
konkurenta. Politika jim v tom pomohla. Kundera si byl vědom, že mu všichni
házejí klacky pod nohy. Možná proto emigroval a když se mu v cizině
začalo dařit, snažil se s těmi žabomyšími válkami skoncovat. Začal
psát francouzsky. Podobně jako Lendl přijal americké občanství. Jako Baťa
radil svým zaměstnancům po roce 1948, bud se vrátit do Česko-Slovenska
anebo se asimilovat v cizině.
Konec konců ta jedna z hlavních postav toho Neffova románu "Sňatky z rozumu"
skončila v emigraci v Kanadě s tím, že zakázal svým rodinným
příslušníkům mluvit česky.
V tomto jsou Ceši dost odlišní od Poláků. Americký spisovatel Joseph Conrad byl polským spisovatelem a Poláci jej berou za svého. Neberou ho jako odrodilce.
Zapomenutý je spíše Pluhař, než Dyk. Ten je, tuším, dosud v čítankách, hraje se občas jeho Krysař.
Mě osobně nejvíc oslovila jeho díla před emigrací- zejména skvělý Žert a Směšné lásky
Žert byl asi nejlepší, nicméně ta Nesnesitelná lehkost bytí byla taky skvělá, akorát ten film byl slabý a jeho režisér nebyl schopen předat poselství té knihy.