Dělali to jednoduše, musel by ses znát s některým režisérem nebo hercem z té doby, řekli by ti to.
Umělci museli chodit na přezkoušení a přehrávky a podle toho dostali povolení, v čem a ve kterém dívadle či filmu můžou hrát. No a na to byly kategorie, kdo nesměl hrát na divadle, mohl hrát v pohádkách, proto tam byli i velcí herci jako Hrušínský, Pešek atd.
V Brně jsme si například užili Miroslava Horníčka, když měl zakázanou Prahu (hovory H) a v Brně hrát mohl, Lasica a Satinský nesměli vystupovat zase v Bratislavě, ale u nás v městském divadle ano, na druhé straně brněnský swingový orchestr Gustava Broma mohl hrát jen v Ostravě nebo té Bratislavě, doma v Brně hrát ani natáčet nesměl.
Jo byla to taková svobodná doba pod péčí a kontrolou politbyra ÚV KSČ.