Že se rodiny schází až navečer je běžné i ve městech.
Lidé pracují v zemědělství, ale na rozdíl od dřívějších zem. podniků
jsou už zcela odděleni lidé z řemesel, která byla doplňkem veškeré
činnosti na vesnici. Prostě zámečníci, zedníci, elektrikáři, truhláři
atd. nyní podnikají soukromě a zemědělci si je objednají jen na
konkrétní práci dle potřeby. No a většina prací na polích i u zvířat
je otázkou strojů s obsluhou 1-2 osoby. Tak to funguje.
Restituce byly provedeny s naivitou "revolucionářů" stojící na představě,
jak se lidé vrátí k půdě. To samozřejmě platilo u menšiny restituentů.
Většina si šla pouze pro nabídnutý (v podstatě jakoby z nebe spadlý)
majetek. Výsledkem je, že půdu dnes vlastní na vesnici pár lidí, obvykle
bývalí ředitelé statků a vedení JZD. Půdu postupně levně skoupili od
restituentů, případně ji mají pronajatou za naturálie. Při vyjednávání
jsou ve výhodné pozici, v prodejnosti produkce žádná sláva, ..."bez řepky
bych nepřežil"... mi řekl zdejší majitel půdy.