Kdyby to tak skutečně bylo,nikdy by nedošlo k vojenskému vpádu do Československa v r.68 a dvacetiletému "dočasnému" umístění sovětských vojsk na našem území.
68.predchazela leta, kdy lidska prava byla hrube poslapavana, vetsina lidi prisla o celozivotni uspory, byla poznamenana i nedostatkem penez a zakladniho zbozi, v nich vyrustala generace, ktera slychala vypraveni o dostatku zbozi za prvni republiky, zbozi, ktere prakticky ani neznala.chtela mit taky moznost si nakoupit to, co venku meli a ne jen to, co bylo k dostani, prevladala uniformovanost, zacaly se ukazovat prvni vlastovky svobodneho sveta , obcas se uz ukazalo zbozi ze zapadu..zatim co se prisne kontrolovalo jaky kdo ma uces a co ma kdo na sobe, jestli to ukazuje na prohnily kapitalisticky svet, vyrustajici generace ale prave o to usilovala. Z ni se pak rekrutovali prave ti intelektualne zalozeni, kteri se uz nechteli spokojit se spolecnosti, ovladanou komunisty s jejich predkladanymi vzory komsomolcu a stachanovcu a Korcaginu..osvicenejsi komunisti, kteri videli v novem hnuti novou prilezitost, jak i smazat sve viny, se pridali a dali celemu nove jmeno..
Já vím velmi dobře,co r.68 předcházelo,protože jsem vyrůstala v rodině polit.vězně.Proto mě zní tak falešně a nespravedlivě ta tvrzení,jak byli našinci zbabělí i prodejní.Kdyby nebylo tolik vzpurných a pronásledovaných,nedocházelo by k tolika příkořím a po r.89 by ten režim nebyl prohlášen za protiprávní a zločinný.
To jsem ovsem nenapsala..byli to prislusnici urcite crstvy, kteri byli persequovani, zbytek sice patrne nadseny nebyl, ale nejak primo se jich to netykalo.Statecni jedinci to pak odnesli a s nimi jejich rodiny..pozdejsi generace zase tolik ustrku nezazila..osobne mam rovnez padne duvody, proc se s komunisty pratelit nemohu..nevztahujte to prosim na sebe ..
Když já měla kolem sebe skutečně jen lidi,se kterými jsem souzněla.Od mala jsme chodili do Sokola,měli shodné názory i záliby.Když nás vyhnali z Prahy do severočeského pohraničí,zažívala jsem v tamním pestrém společenství cosi obdobného.Skutečných zapálených komunistů jsem poznala minimálně a většinou jen na vedoucích pozicích.
Vetsina komunistu, ktere jsem poznala ja, byli lide s pokrivenym charakterem.
V případě členské základny mě vadilo,že se režim opíral o jejich početnost a vždy tím argumentoval.Rozhodně bych ale netvrdila,že měli všichni členové pokřivený charakter a nezobecňovala bych ani v tomto případě.Jen se mohli mýlit v předpokladu,že mohou režim nějak vylepšovat jedině zevnitř.I když uznávám,že tam mnozí nevlezli kvůli ideálům,ale výhodám,nebo předposranosti.
Rusové nemohli nechat věci v Praze samovolnému vývoji. Dubček byl
možná naivní a chtěl vybudovat "socialismus s lidskou tváří", jenže ve
Varšavě a Budapešti tak naivní nebyli. Hleděli ne do Prahy, ale do Kremlu,
zda udělá v CSSR pořádek. Pokud by to Brežněv neudělal, znamenalo by to
že SSSR není velmocí ( když si v Praze dělá Dubček co chce). A
nacionalisté v Polsku a Maďarsku by chtěli pryč od SSSR, pryč od socialismu
!
Brežněv nemohl jinak.
Reformní úsilí nebyl výmysl Dubčeka,hnací síla šla zdola-od lidí! Celé to období šedesátých let,kterému říkáme Pražské jaro,symbolizovaly zejména kulturní počiny z oblasti filmu,divadla,literatury i výtvarného umění ap.Pro občanstvo-zejména mladou generaci- šlo o živou vodu.
To je pravda. Jako student jsem tu dobu prožíval velmi intenzívně. Ne nadarmo se dodnes vzpomíná na " zlatá šedesátá..."