Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

pane... se omlouvám, vzpomněl jsem si pak, že to byla samoobsluha a pani Holubová prodávala v lahůdkách, které byly jen jako oddělení té samoobsluhy...!!! Ale prosím o informaci, podle čeho jste usoudil, že ta samoobsluha byla umouněná...!!! Já mám zkušenost, že naše sámoška v době před srandapučem v 89-tém byla pořád hezky vymalovaná... a celá čistá... uklizena... kdežto dnes vidím, když se podívám do nějakého supermarketu, ovšem ne o víkendu, protože nejsem zastáncem rodinných víkendových návštěv těchto center, dokážu volný čas trávit jiným způsobem, třeba v oddělení ovoce a zeleniny na podlaze bordel... a taky shnilé zboží v regálech...!!! tož asi tolik... děkuju za Vaši pozornost a přeju pohodový den...

Všechny tehdejší sámošky na mě působily umouněným dojmem. Vyjma nových, asi tak prvního půl roku. Po pár letech všude hnus, špína. Zejména ve skladu a na rampě, všude se hemžili potkani. To v seriálu vidět nebylo, ale ta umouněnost přímo vyzařovala z tamního skladníka, toho důchodce, co živil své vymočené parchanty, nepamatuji si jméno. Hanzlík taky nebudil dojem seriálové načančanosti. Ovšem to je naprosto v pořádku, v reálných obchodech té doby se pohybovali daleko špinavější a ušmudlanější skladníci a nelze se divit, tahali špinavé bedny ze zaplachtovaných špianavých náklaďáků, u toho se umaže každý a žádný režim to neovlivní. Soudružka Holubová byla naopak vždy jako ze škatulky, v každém záběru dokonale čistý, nažehlený a upravený oděv, jakoby prodávala ve zlatnictví a ne vlašák.
Co se týče porovnání oddělení zeleniny dnes a tenkrát, tak nemohu sloužit, u nás na vesnici byla jen malá sámoška a zeleninu tam neměli téměř žádnou. V létě výjimečně pár květáků, nebo salátových okurek, ale lidi to moc nekupovali, skoro každý si pěstoval svoje, kdo by žral ta jedovatá kolchozní svinstva plná pesticidů. Zelenina byla spíš ve městech a nepamatuji si žádný obchod, kde by se zelenina prodávala jako dnes, tedy formou samoobsluhy. Tehdy i ve městě lidé ovoce a zeleninu nakupovali spíš v ochodech s tímto zbožím a to byly obchody pultové. Na podzim se u nás prodávaly brambory a to venku, po padesátikilových pytlích. Každý, kdo chtěl, si musel objednat předem, kolik pytlů bude chtít a ty si pak vyzvedl, až je jendnorázově jézetdáci navezli. V zimě u nás mívali dvakrát, tedy na Mikuláše a na Vánoce, nějaké jižní ovoce, pomeranče, banány, mandarinky, ale to se vydávalo u pultu, nikdo si neměl možnost vybírat, vyfasoval příděl, víc si koupit nemohl a basta. Někdy to bylo na rodinu, někdy podle počtu osob v baráku, ale vždy to bylo silně omezené. Ve městě to bylo jinak, kdo přišel, ten si koupil, pokud zrovna měli. Takže máte pravdu, v oddělení ovoce a zeleniny u nás byl vždy pořádek a nic tam nehnilo, páč nemělo co. Bo-rdel na podlaze je dnes proto, že se v tom lidi přehrabují, tedy vybírají si a asi není v možnostech žádného prodejce, mít v tom oddělení neustálě několik uklizečů. Ale taky o tom moc nevím, v marketech moc zeleninu nekupuji, spíš občas to jižní ovoce, páč pomeranče a cirtronyu nás v oklí nikdo nepěstuje a dnes není problém si koupit pomeranč skoro po celý rok. Vidíte, citrony, ty bývaly k dostání výrazně více, než pomeranče a banány.
Velká nákupní centra navštěvuji velmi sporadicky, asi tak dvakrát, třikrát do roka, to když si chci koupit něco na sebe, třeba boty, nebo oblečení, jinak tam nepáchnu. Nakupování není mým koníčkem nikde, natož v přelidněném velkoměstě.