Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Takhle to funguje v Německu?

Právě,že v Německu né..tak to fu nguje v ČR a ještě se tím mnozí chlubí,tady jsou zavedené jiné pořádky a nebyl tady socialismus

Opět snaha vyvolat osobní spor..dedukce kdo co,proč a nač píše a co by napsal v který den ...

Ale trefila se jak je vidět podle tvé reakce - že?

Řekla bych, že dělají svoji práci. Někdy dobře, někdy špatně, ale tak je tomu u všeho. Posudkoví lékaři se zabývají hlavně tím, jaký invalidní důchod tomu kterému nemocnému přisoudí na základě podkladů, které dostanou od ošetřujících lékařů. O tom, kdo dostane nemocenskou a kdo ne, rozhoduje ošetřující lékař. A nemusí to být na základě nějaké úplaty. Mnohokrát jsem měla neschopenku za svého života a nikdy žádného doktora nemusela uplácet. Je mi zcela jasné, z jakého důvodu tu o tom píšeš, ještě před jedním dnem by ses tu o tom vůbec nezmiňovala.

Zdalipak víš,že předčasný důchod je pro člověka mimořádně nevýhodný,protože je mu doživotně citelně zkrácená penze? Lidé na ní přistupují jenom tehdy,když krátce před důchodem přijdou o zaměstnání a jinou vhodnou k jejich věku nemohou sehnat.Dotlouct ten čas na nemocenské je nerozum,aut.kal­kulující s podvodnými lékaři, opomenutím,že si tím člověk snižuje výši výpočtu budoucího důchodu a neuvědomění ,že jej neminou časté zdrav.kontroly v místě bydliště.

doporučuju pak radši předdůchod...!!! I když... ty peníze nejsou u každého jediným nebo rozhodujícím kritériem, při rozhodování o odchodu do předčasného důchodu...!!!

Protože se rozhoduje v situaci,která se za pár let může radikálně změnit.Např.úmrtí jednoho z manželů-obvykle muže=živitele rodiny.

Já to vím,že je to nevýhodné odcházet do předčastného důchodu..taky jsem svůj čas dodržela a odešla do řádného důchodu.

Někdy to holt nejde.

S tím určitě nesouhlasím. Zkrácení penze sice existuje a záleží na tom, o kolik dříve člověk do toho důchodu odchází. Čím delší tato doba, tím výraznější je snížení penze. Ale měsíce, či roky prožité v klidu a pohodě nelze vyčíslit penězi, rok života navíc je určitě dostatenou kompenzací těch pár stovek měsíčně.
Při stále rostoucí délce života je logické posouvat odchod do důchodu do čím dál vyššího věku, leč ne každý je schopen ve čtyřiašedesáti zvládat své povolání. A je lhostejno, zda jde o práci duševní či manuální. Někdo je schopen házet lopatou, či konstruovat letecké motory i v sedmdesáti, jiný je v šedesáti opotřeben natolik, že jej nevezmou ani za topiče v letním kině.
Já osobně bych zavedl systém svobodné volby každého, co se týče věku odchodu do penze. Samozřejmě musí být nějaká základní kritéria vzniku nároku na nějaký důchod, dejme tomu odpracovaných 30 let, tedy placení sociálního pojištění, ne 30 let práce na černo a k tomu pobírání dávek. Ty roky jsem jen střelil, pro příklad je to nepodstatné. No a po splnění této podmínky by měl každý nárok na odchod do důchodu a výplatu penze. Pochopitelně v odpovídající výši, protože 30 let má odpracováno každý, kdo od střední školy, či učení pracoval, již ve věku padesáti let. Ale proč by takový člověk, je-li znaven a skromný, nemohl odejít do důchodu a pobírat, zase plácnu, třeba 5 tisíc? Proč něco dotloukat, shánět nějaká chvilková a neperspektivní místa, či nosit štosy nevěrohodných neschopenek, to vše jen pro papír pro sociálku? Přece po šedesátce by měl mít každý vyděláno na takovou penzi, ze které neumře hlady a neumrzne. To proč s tím věkem dělat takové ciráty?
Vím, je to proto, protože o tom rozhodují lidé, kteří neví, jak vypadá opravdová práce. Ve sněmovně, v senátu pak obzvášť, lze podřimovat i na půl ochrnutý v devadesátidevíti letech. O Hradu ani nemluvím.