Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Asi si budu raději jen číst....

Ujasni si, proc chceš chodit na tohle forum, kdyz ti mnou pozadovany styl nesedi. Mas prece několik svych. Tak proč? Jen se slusne ptám .

Jen mě zajímají názory jiných, jak se jim žilo za socialismu a jak se jim žije dnes. Myslím si, že je tady mnoho příspěvku "mimo mísu". Vyvoleným to holt projde, jiní jdou od válu. Tak to bylo, je a bude za každého režimu. Doufám, že jsem odpověděl slušně.

Vidíš, zase mě hodnotíš. O tom diskuze neni. A posouzení toho, co mimo tema tady projde, to nech na spravci, na všech fórech, nejen tady. Jinak se to dělat nedá, neni tady hlasovací mechanismus, aby se k tomu vsichni mohli vyjádřit. A kdyz ti spravcova nesedne, proc nejdeš na svoje fora, nebo proc si nezalozis opoziční forum k tomuhle? Nazvi ho třeba stejne, s dodatkem "bez cenzury". To by se mohlo chytnout .

Tam by zdejší aktivisté jenom nakukovali, jako na ostatní diskuze a nic by tam nenapsali. Já Tě nehodnotil, jen jsem napsal, jak to vidím sám. To je špatně?

Ano, to je špatně. Napsal jsi sem několik příspěvků, ale ani v jednom se nevyjadrujes k tematu fora, k životu pred a po revoluci. Jen hodnotis lidi, mě.
Jestli by jen nakukovali a nic nepsali, tak toho se bojím tady taky, kdybych si fóra nehleděla, a nechala ho zpustnout bezobsaznymi výkřiky o ničem.

Špatné podle mě je to, že se za každou cenu snažíš vetřít do diskusí, kde o tebe nikdo nestojí. A že jsi ke všemu ještě tak podlý, že to děláš pod různými nicky, které si za tímto účelem zakládáš. Viz. včerejší pokus u mě.

Uz jsi uvazovala nad tim, ze kdyz vyzenes opozici, zavladne na tvem foru nuda?

Zase nevíš, o čem píšeš. Ty jsi opozice non plus ultra a ještě jsem tě nevyhnala. Ty už tam nějaký ten den nepíšeš a nuda tam není. Jak je vidět, diskuse pokračuje dál i bez tebe. Nevyhnala jsem opozici, ale ty, co nevědí, jak se mají na diskusích chovat. A v tom je veliký rozdíl.

Loretta si plete opozici s trolly, co chodí jen skodit a provokovat a zamerne ničit cizí diskuzi, kdyz si nedokáži vybudovat vlastní.

Jestli tu nekdo zabiji diskuzi, pak je to ten sasek se spoustou smajliku ..je unavne ho cist,, natoz mu vubec odpovidat..ku podivu se nikdo jeho "sprymum" nesmeje, smeje se jim akorat sam..to uz je zabavnejsi dokonce se svymi mravokarnymi a suchoparnymi prispevky martapes..

co to tady plácáš. Admin mě amnestoval, tak jsem zjišťoval, kde můžu. Zjistil jsem, že k tobě ne. Řeknu ti, plakal jsem do hluboké noci

Ke mně jsi nemohl již hodně dlouho. Proto jsi tam chodil pod jinými nicky a včera opět. A jestli kvůli tomu pláčeš, je tvoje věc. Navíc to dělají jen slaboši.

Nikdy jsem na rozdíl od jiných netvrdil, že jsem silný jedinec

To vime, ze potřebuješ měkkou ženskou náruč, aby ses mohl vyplakat .

A co ještě víte? Povídej, rád se o sobě něco dovím od "povolaných"

Víme toho docela dost. A raději to nechtěj slyšet. Vy se cítíte povolaní k tomu, abyste hodnotili ostatní? Já jen, že to hodnocení čtu velice často na vašich diskusích.

Tebe jsem se na nic neptal. O tom, že ty víš všechno, nepochybuji ani vteřinu. Ostatně prezentuješ to tady každý den. Prosím, aby jsi mne Nekontaktovala. Na svoji diskuzi mě nepustíš a tady se do mně navážíš. Ámen

Prosím Martu o něco, co sám nedodržujes, uvědomuješ si to?

Znova tě upozorním, že se nacházíš na diskusním fóru, a tím pádem na tvůj příspěvek sem napsaný může zareagovat kdokoliv. Nepros. Na svoji diskusi tě nepustím, svou šanci jsi promarnil ty sám. A nenavážím se, jen odpovídám. Jinak vím to, že tvoje otázka zněla - A co ještě víte? Napsal jsi to v množném čísle, jestli jsi si nevšiml. Kdyby to bylo přímo na Jessii, tak bys napsal - Co ještě víš?, protože jinak ji tykáš. Všechno opravdu nevím, kdyby ano, byla bych génius. Ale díky logickému myšlení na tom nejsem špatně. Navíc si dost pamatuji, takže mě hned tak někdo neoblbne. Ani ty ne.

Mě jsi ukecal. Nevím, jestli toho nebudu hořce litovat. I kdyz jsi to včera trochu napravil tim pěkným vyprávěním o zkušenostech z vojny.

Já bych ti toho mohl navyprávět....ale to by ostatní neměli prostor

Vyprdni se na to. Kdybys vychvaloval Šaška Komikoviče Kašparenka a projevil bys patřičný obdiv k jeho tečkovykřičníkovým ponižujícím urážkám skoro všech skupin obyvatelstva, případně národností, pochopitelně mimo něj a tzv. "slušných lidí", pak bys dostal palec nahoru a možná i pochvalu před rozvinutou bojovou zástavou. Někdo může psát netématicky a urazit celý národ, jiný ne, tak to tak ber. My, neslušní jsme přece zvyklí, ne?

Oni už na tom světě moc radostí nemají, tak si zavedli cenzuru alespoň tady. Ale abych se vyjádřil k tématu. Za socialismu se žilo lépe, než dnes, neb neschopní, pardon "slušní" vlezli do strany, upsali se ve fabrice na xx let a dostali byt za slib, že budou držet hubu a plout na vlně socialismu. Zato darebáci si postavili své bydlení a tím se odlišovali od těch, kteří měli všichni stejně. Dnes jsou ti darebáci ještě většími darebáky, protože "slušní" zjistili, že dnes už se huba držet nemusí, tak si ji pouštějí na špacíř a křičí i když mnohdy ani nevědí co. Hlavně však, že křičí.

Nesouhlasím. Ve straně nebyli jen neschopní, ti mi až tak nevadili, byli jen pro smích. Horší byli soudruzi schopní všeho.

Kdysi mě lanařil do strany politruk na vojně. Čechoslovák ako poleno. Přišel za mnou a říká: " súdruh slobodník, něchcel by stě vstúpiť do strany? Vietě, blbcou my tam máme dosť. Potrebujem aj ludí, ktorí rozumno zmýšlajú"

Jo, měl jsem to taky tak. I v práci, prý potřebují omladit kádry a pak na vojně, ale tam to nabízeli každému, politruci prý měli za každého lapeného nějaké odměny, ale nevím, byli to blbci, dokonce to o sobě většinou i věděli. Měl jsem totiž smůlu, že jsem byl takzvaně dělnického původu s ukázkovým rodokmenem, rodiče i prarodiče buď dělníci, nebo rolníci. Když ptáčka lapali, hezky mi zpívali. Výhody slibovali, lepší práci, zájezd do MLR, dokonce prý bych časem mohl dostat byt, no snažili se. Jednou jsem sudruhovi dílenskému předsedovi strany řekl, že nechci jet do Maďarska, ale do Německa, myslím západního, navštívit příbuzné, no a přestali mě otravovat. Kdybych jako mladý kluk domů přišel s rudou knížkou v kapse, táta by mě vyrazil i s dveřma, tak jsem byl vychován.

Můj děda živnostník vždycky říkával. Ve straně je 10% poctivých soudruhů a 90% vyčůranců. Až to bude naopak, bude dobře. Asi to nikdy naopak nebylo....

Moje babička, prostá žena pracující na poli, mě zase říkávala, že čert spolky začal a nemiloval. Myslím, že to platí nejen na tu jednu stranu o které je zde řeč.

Mně neslibovali nic, jen nabídli členství. A to jsem odmítla. Do MLR jsi mohl kdykoliv vycestovat i sám, a byt, aniž bys byl členem KSČ jsi také mohl dostat. Dostali ho jiní, tak nevím, proč bys jej nemohl dostat i ty. Nebyl problém, já podnikový byt dostala hned 2x. Sice jsem musela podepsat, že u podniku budu 10 let, ale když jsem si našla práci jinde, nikdo mi problémy nedělal. Přestěhovala jsem se z jednoho podnikového do druhého podnikového.

Jenže oni mi do toho MLR nabízeli zájezd zdarma i s ubytováním, na tři dny, no úžasná nabídka, za upsání se ďáblu.
Byty raději nechme, na tom se nikdy nedomluvíme. Ty jsi je fasovala jak na běžícím pásu, já jsem o něj nikdy ani nepožádal. Nechtěl jsem od komunistů nikdy nic, jen aby mi dali pokoj a nechali mě žít. Byla to dobrá taktika, něměli pak čím vydírat.

To víš zdědit baráček po předcích co ho postavili - je fajn.

že ho raději nezbourali, jak umřeli, viď?

No, jak pro koho. Bez práce a zadarmo není ani zděděný baráček. Dneska třeba už vím, že postavit zamlada nový, by stálo stejně a dalo by to méně práce. Ležet na gauči v králíkárně bylo určitě levnější a úplně bez námahy, ale zase za to pohodlí v chaloupce a hlavně ten klid je k nezaplacení.

S tím bych si dovolila souhlasit jen tak na 50%. Byli totiž "králíkárny", které si musei ti, kteří chtěli bydlet svépomocí postavit. A jelikož v té době trvalo všechno mnohem déle, než je tomu dnes, stálo je to i 3 roky života a zadlužení (ve formě nájmu) na spoustu let. Takže tak úplně bez námahy to ani v těch "králíkárnách" všichni neměli.

My, budoucí uživatelé podnikových bytů, jsme museli odpracovat 180 hodin při jejich výstavbě, abychom se pak následně do nich mohli nastěhovat. Píši o roce 1986, kdy jsme se mohli konečně nastěhovat. Všichni jsme chtěli, aby to bylo co nejdříve. Nevím jak to bylo jinde, ale u nás takto.

Mi za to na vojně nabídli opušťák, abych si sehnal ručitele. Prý to tenkrát tak bylo, že se za tvoji "spravedlnost" někdo zaručí. Opušťák jsem vzal a po návratu si mě politruk zavolal a položil mi na stůl přihlášku. Já mu řekl, že se za mě nikdo zaručit nechce ....a měl jsem....kázeňský trest....

Ale to nebylo od tebe moc fér. Vím, že dostat se alespoň na pár hodin z té zelené komunistické pakárny mělo cenu zlata. Ale za takovou cenu bych nejel. A taky jsem nejel, za celou vojnu jsem měl jeden jediný opušťák. Byl jsem tak vynikající obránce vlasti, že se tam beze mě prostě neobešli.

No jo, no. Já už jsem taková krysa od přirození. Dodnes mě mrzí, že jsem tenkrát nevstoupil. Cítil bych se mezi nimi jako ryba ve vodě

A ty jsi měl být ten rozumný?

Nevím, asi jo. Až tak hluboko soudruzi klesli, že já jsem je měl pomáhat spasit.

To bylo na Radara.