Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Předmět diskuze: Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes - Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.

Zobrazení reakcí na příspěvek #13501

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: Předpokládám...
08.04.21 07:57:55 | #13501
Reakce na příspěvek #13500

Jistě budeš mít vysvětlení pro úlohu údajně mrtvého studenta Šmída ( alias agent STB Zifčák ) to byla asi ta pomoc z řad dělnické třídy jak píšeš - že ??? *33856*



| Předmět: RE: RE: RE: Předpokládám...
08.04.21 09:14:10 | #13502 (1)

To už bylo vysvětleno dávno a bylo vlastně s podivem,že světlo světa tehdy v listopadu 89 spatřila jen tato jediná kachna.Státní správa a bezpečnostní složky se naopak snažily dezinformaci o ubitém studentovi vyvrátit.V neděli zprávu dementovala ministryně školství a posléze také ministr zdravotnictví. Večer v televizi vystoupili skuteční- berounský i pražský Martin Šmíd. Ten reportérovi řekl, že mohl být při demonstraci klidně někdo mrtvý a že když si to uvědomil, sáhla na něj smrt.
Drahomíra Dražská v r.1990 přiznala vyšetřovatelům vojenské prokuratury, že lhala, když mluvila o „zmláceném kamarádovi, který zůstal ležet na zemi, kde ho přikryli československou vlajkou. Asi mne to napadlo pod vlivem toho, že jsem na vozovce viděla pohozené vlajky.“Ve stejné výpovědi také uvedla, že jméno Martin Šmíd si vymyslela zcela náhodně, „a to, že je studentem matematicko-fyzikální fakulty, mě napadlo pod vlivem toho, že jsem měla vedlejší pracovní poměr na koleji této školy. Netušila jsem, že tam nějaký Martin Šmíd studuje“.
V TV r.2009 : „Nikdy jsem nebyla nastrčena Státní bezpečností, ani jsem pro ni nikdy jako agentka nepracovala. Smrt Martina Šmída jsem si vymyslela v nemocnici v momentu, kdy jsem podstoupila ošetření po zranění. Tak, jako jsem si vymyslela tuto smrt, tak si Ludvík Zifčák vymyslel to, že já jsem s ním spolupracovala a on mě řídil. Nikdy jsem se s ním nesetkala a dodneška ho neznám.“