Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Já mám jen jedno občanství a to mi stačí. A nebojím se přiznat k tomu, že jsem byla jednou z těch, co tenkrát na tom Václaváku cinkali. A jsem si naprosto jistá tím, že spousta z těch lidí byla zklamána vývojem, který se tu po 89 děl. Bylo to o tom, že nám bylo něco jiného slibováno, čemuž jsme tleskali, a něco jiného následně děláno. Byla jsi tu v době, kdy se Československo roztrhlo na dvě samostatné republiky, byla jsi u toho, když jsme vstupovali do NATO, byla jsi tu, když jsme vstupovali do EU a nic jsi, jako ostatní, proti tomu nedělala. Ani ty sama jsi nevěděla, jak se to tu bude vyvíjet a k čemu tu dojde. S tím začátkem tvého příspěvku ale souhlasím. A neřekla bych, že komunisté převlíkli kabáty, to udělali ti, co se jako komunisté jen tvářili, ti praví naopak v té straně zůstali a jsou tam dodnes. Jinak člověk se může stydět jen za sebe, ne za to, jaké národnosti je. Oni totiž v každé národnosti žijí lidé dobří a lidé zlí. A podotýkám, že jsem nikdy nebyla v žádné straně, tedy ani v KSČ. Přesto budu tvrdit, že tehdy bylo lépe.

Nééé,že jsem nic neudělala...já udělala zásadní věc,že jsem ze sebe nedělala kašpara s klíčema v ruce a dnes se za to nemusím stydět. Mé svědomí je čisté..já nedopomohla cinkáním klíčů k tomu bordelu co tam ted je.

Pokud ti dobře rozumím,změnu bývalého komunistického režimu sis nepřála a do kapitalistického Německa odešla právě proto?

Nepřála ? Mě to bylo tak nějak jedno,nežilo se mi špatně..teda až do slavné sametové..to už bylo horší,několikrát jsem přišla o práci.. já po žádné změně netoužila a kdyby mi někdo řekl v té době,že skončím zde..tak mu poklepu na hlavu. Náhoda nebo osud mi přihrál do cesty echt Němce a já jeho nabídku přijala a šla za ním do jeho vlasti.Bylo to nejlepší rozhodnutí které jsem ve svém životě udělala...

To ti ze srdce přeju,ale tvůj kritický postoj by měl logiku pouze v případě,že bys nám to vzkazovala z nějakého socialistického ráje.

Já nikomu nic nevzkazuju,píši jen svůj názor a to je sakra rozdíl

Jakýpak je rozdíl mezi píšeš a vzkazuješ,když to tu vyjde úplně nastejno? Každopádně v obou případech jde o podivnou nabubřelost.

Nabubřelost ? Že by ta pověstná Česká závist ?

Máš pocit, že ti někdo něco závidí? A co by to podle tebe mělo být?

Třeba jen to,že nemusím obracet každou korunu a běhat po akcích jak do děáte vy..co jste čekali,že si vycinkáte blahobyt

To ale nemusíš dělat jen z jednoho jediného důvodu. Protože tvůj manžel dodnes pracuje a nosí ti domů dostatek peněz pro vás dva. Pokud vím, ty jsi pracovala jen tady v Česku a dostáváš jen svůj důchod, se kterým bys v Německu nevyžila ani 14 dní. A tady jistě také ne, kdybys žila sama. Před lety jsi psala, že dělá 9 tisíc. Dnes to bude tak cca11 tisíc nanejvýš. Tak se tu nechlub cizím peřím. Kdybys neměla manžela, tak jsi nikdo.

Myslíš si snad, že je tu někdo, kdo ti manžela závidí? No já určitě ne. Vždycky jsem se spoléhala hlavně na sebe, na svůj vlastní um a na svoje pracovité ruce. A to i v době, kdy už mi zdraví tolik nesloužilo a já se stala ID 2. stupně. Přesto jsem stále pracovala. Kdybych byla zdravá, pracovala bych dodnes. Práce mě totiž vždycky moc bavila. Nechápu naopak ty, co pracovat nemusí, žijí si na vysoké noze bez vlastního přičinění a ještě se tu povyšují nad jinými, což je zcela zřetelné z toho, co jsi tu napsala.

Pokud někdo po roce 89 ztratil práci a nenašel si lepší, tak to svědčí o jeho absolutní neschopnosti. Nechat se vydržovat bych nesnesla. Ideální práce je ta, která člověka i baví.-)

A píšeš pěkně, dává to smysl.

Kdo já ? Přece vím jak jsem žila.

Ani já se nestydím, a to přesto, že jsem těmi klíčí zvonila. Zato bych se moc styděla, kdybych souhlasila s tím, co se tu dělo po roce 89. A to se týkalo i tebe, protože jsi tu v té době žila.

Dělo se jen to,co jsi si ty a tobě podobní vyzvonili..já jen byla nasraná,že za vás to odnesli všichni nevinní lidi kteří byli na tolik rozumní a nikde nezvonili..

No hlavně - že máš tu svojí hrdost a nebavíš se s určitými lidmi . To je důležité .

Máš něco k tématu ? Nebo jsi jen osobní ?

Jinak s nikým se nebavím odpovídám diskutujícímu a je mi fuk jestli je to Petr nebo Pavel !

Ale houby s octem. My jsme pro to, co se dělo potom, těmi klíči nezvonili. Chtěli jsme něco lepšího. Chtěli jsme to, co nám bylo slibováno. To, že ty ses tehdy nezapojila (?), tě z toho, co se tu dělo později, nevyřazuje. A to z toho důvodu, že jsi mlčela a nic nedělala proti tomu, co se tu pak dělo, jako všichni ostatní. Já byla také naštvaná, když jsem viděla, co se tu děje. Nebyla jsi sama. Bylo nás hodně. Ty jsi sice možná nezvonila, ale pokorně přijímala důsledky, jako všichni ostatní.

A co jste chtěli lepšího? Celou dobu píšeš jak bylo dobře..to jsi jako čekala,že ti budopu lítat pečení holubi do huby ? Ano bylo vás hodně a pořád se divím proč tolik lidí najednou zblbnulo..vždyt to bylo nemyslitelné ,nesplnitelné ty jejich sliby. Prý utáhnout opasky a do 10ti let doženeme Rakousko..to se nestane nikdy. V čem by chtěla ČR někoho dohánět ? Nic nevyrábí nikde nic není.Co já bych měla dělat proti davu zblblých lidí..? Já se jen usmívala a čekala co z toho bude..a vidíme všichni..jak se vám to zvonění vyplatilo.

když je někomu dobře... to neznamená, že mu nemůže být ještě líp...!!!

Mně nikdy pečení holubi do huby nelítali. Na vše jsem si vydělávala svojí prací. A to jak před rokem 89, tak i potom. V čem by chtěla dnešní ČR někoho dohánět, to opravdu nevím. Nemá zdroje a ani není soběstačná. V té době ale byla. Znovu ti zopakuji, co si v té době lidé tady přáli. Pokračovat socialistickou cestou - 45% obyvatelstva, kapitalistickou - 3%, něco mezí tím - 47%, ostatní - nevím. A o tom to tehdy bylo.

Nevím co si přáli lidé v roce 89 ale bylo by fajn, kdyby nám lítali pečení holubi až do huby... Jenže realita je, že je všechno o práci. Takže souhlas.

Jessie... Já jsem to s tou kritikou přepískla. Uznávám. Ale opravdu sem nechodím proto, abych to tady zaplevelila intrikama nebo urážkama. A ty víš... Omlouvám se. Měla jsem držet hubu a nestarat se o to, po čem mi nic není.

Tak to by se mi nelíbilo. Byla jsem zvyklá pracovat a tím si vydělávat na živobytí.