Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

To je jedno, jestli to nazveš ideologií, nebo morálkou, podstata zůstává stejná. Je desatero ideologie, nebo morálka? Klidně obojí. úzce to souvisí.

Abychom si rozuměly.Např.v záhlaví tohoto fóra jsou určitá pravidla,která by měl každý diskutující dodržovat.Pokud tak nečiní,máš svaté právo jeho příspěvek smazat.Za takovou cenzuru se nikdo nemůže zlobit.
Za minulého režimu šlo kvalitativně o něco jiného-o nepřípustné ideologické postoje,které se zdaleka netrestaly pouhým smazáním.

Bylo to, co bylo zakázáno říkat, někde v zákonech napsáno? Myslím, že ani náhodou, nikde nic takového napsané černé na bílém nebylo.

Jestli byly zakázané žvýkačky v 50tých letech nevím, nebyl jsem na světě, ale v 70tých letech se prodávaly minimálně Pedra, Sevak a tzv. cigaretové žvýkačky.

Bylo jich plno, pamatuju, že minimálně posledních patnáct let jsem v kabelce vždy měla balíček těch placatých. A jestli předtím nebyly k dostání, tak to není totéž, jako jejich zákaz.

Ještě byly plátkové, ale název z hlavy už nedám.

Dokonce se u nás v Brně Modřicích v podniku Fruta dělala celou dobu normalizace pro místní trh v licenci Coca - Cola, americký symbol.

Chewing gum ?

Žvýkačky zakázané nebyly, ale nebyly vyráběny asi tak do roku 1960. Proto byly ty americké velkou vzácností a když se nějaký ten plátek dostal do rukou rodičům, tak by rozstřižen na dvě půlky, jedna pro bráchu, druhá pro mne. Vzpomínám jak s ní jednou brácha usnul a ráno mu ji máma musela vystříhou i s vlasama.
To byla doba, kdy byly jednokorunové bankovky.

Žvýkat se nesmělo akorát ve škole a před rodiči.Obdobně jako když se chtěla děvčata nalíčit.

Právě jsi popsala ten zásadní rozdíl mezi cenzurou před r.89 a nyní.Tehdy si ta pravidla určoval každý pověřený papaláš sám.Šlo o osobní či skupinové likvidační strategie namířené proti lidem, kteří tak či onak překáželi držitelům moci.Stačilo i udání,zdůvodněné protisocialistickou aktivitou.
Lidé s touto náturou se ale nejspíš příliš nezměnili ani po změně režimu.Ne nadarmo se říká-vlastní hříchy nejsnáze zakryjeme mravním rozhořčením nad hříchy svých bližních.

Líp bych to nenapsala, dávám ti bod . Prostě každý, kdo měl tu moc, a nemusel to nutně být komunista, se choval podle toho, jaký sám byl. Tihle lidé, rozprostření napříč populací, dělali sviňárny, které jim nikdo shora nenařizoval!!! Naopak se člověk domohl spravedlnosti, když se obrátil na toho "vyššího". Shrnuto - je to v lidech, ne v režimu.