To mi přijde zvláštní. Manžel by pak taky potřeboval souhlas? Vždycky jsem (a dosud se na tom nic nezměnilo) považovala muže a ženu za rovnoprávné. Jistě že se domlouvali co se koupí, kam investuje, kde stráví dovolenou a také kdo kde pracuje. Chodila jsem s manželem na jeho pohovor, pak jsme se radili jaké místo vzít. On radil mně a já jemu.
To jsou prastaré role, muž je lovec a působí venku, žena se doma stará
o krb. U muže je to samozřejmé, že pracují, stejně tak jako je
samozřejmé, že žena rodí děti a stará se o ně.
Ale v tomhle tvém protestu tě poznávám, ratko, to jsi celá ty 
Kdyby mi někdo řekl že mi manžel musí dovolit jít do zaměstnání, myslela bych si že se zbláznil...že mu přeskočilo. Jsem svéprávná.
Vypadá to, že rovnoprávnost muže a ženy je v některých rodinách ještě v plenkách.
Takhle se možná uvažovalo kdysi, dávno už to neplatí. Fakt bych chtěla vidět domácnost, kde by žena chtěla a MOHLA pracovat a čekala na to, jestli jí to manžel dovolí.
Takhle se možná uvažovalo kdysi, dávno už to neplatí. Fakt bych chtěla vidět domácnost, kde by žena chtěla a MOHLA pracovat a čekala na to, jestli jí to manžel dovolí.
No jo, takzvaný pokrok neznamená vždy změnu k lepšímu, to je známá
věc. A samozřejmě nejde o nějaký souhlas, ale o vzájemnou dohodu. Hezky to
tady psal Stanley, jak to s ním jeho žena umí. Jen hlupačka dupe nožičkou
a vykřikuje "já chci" 
To není o hlupačkách, nikdo tady nedupe nožičkou. Jen bychom chtěli být rovnoccennými partnerkami.
Manzel byl "Oberhaupt" rodiny, byl ten, ktery podepisoval smlouvy , zenin podpis nestacil.Pozdeji doslo ke zmene, museli podepisovat oba. Zena tak nezodpovidala za chod rodiny, pri podvodech, ktere se dostaly pred soud, nebyla taky zodpovedna.. ve vetsine pripadech se jednalo o formalni zalezitost, ovsem vznesl li manzel namitky, podnik ji nezamestnal.
To tedy je dost drsné, ale věřím tomu. Myslím že Švýcarsko, jestli se nemýlím, byla poslední evropská země kde žena dostala volební právo.
Oni to vidi jinak, muz je hrdy, ze je zivitel a manzelka i kdyz pracuje , si
ponechava veskere penize, ktere si vydela. Vychovavat deti je svata povinnost a
kazda matka, ktera pracuje je povazovana za krkavci( tedy pokud jsou deti male)
Zadna kolektivni vychova neni. Zeny jsou ale vic chranene, neexistuje, ze by se
manzel zdekoval a neplatil, hledali by ho a urcite by ho nasli, jedne, kdyby se
dal k teroristum 
, manzel plati na deti az do 18 let a pokud
studuji do 25.
Takhle, mám tři syny a vidím jak je to pro jednoho z nich těžké protože má manželku puťku (sedí doma) a on všecko musí sám. Ono vydělávat je hezká věc, ale i muž chce být s dětmi a potěšit se. A žena by měla muži vyjít vstříc, některé práce převzít a ulehčit mu. Druhý syn má Němku a ta je aktivní, podobně jako jsou aktivní Češky. Pomůže, podpoří ale chce mít taky svoje povolání, studuje za učitelku a končí studium s dvěmi dětmi. Ona podpořila syna když studoval, on podporuje ji aby dostudovala. A to s dvěmi dětmi. JIstě bude chtít pracovat, realizovat se.
Ale ano, jesle jsou statni a kazdy si je musi platit sam podle vyse prijmu. Do povinne skolky vstupuji deti v 5 letech a trvaji 2/3 roky. jsou bezplatne. Mluvila jsem o skolkach soukromych, ktere se plati a ktere jsou od 3 do 5 let. V Nemecku je to dost podobne. V Rakousku nevim, ale asi to bude taky tak.Problem je, ze skolky jsou dve hodiny dopoledne a dve, nekdy ani to, odpoledne. pak musi dite domu. proto je tezke pracovat, deti nedostavaji ve skolce obedy a ve skole taky ne, jen na gymplu. Vetsine Svycaru to tak vyhovuje, jsou na to zvykli a nejsou zvlast narocni....povazuji to za spravne. A to prosim svycarske babicky nesupluji, jdou se navstivit a jinak si ziji svuj zivot, nikdo neocekava, ze by mela babicka zaskakovat. Plati kdo chce deti, ma si je sam vychovat.
Brzdi, prosím, tohle je osobní, nic nám do toho není, a nelíbí se mi ani způsob dotazu.
Mně by to celkem zajímalo. Sama taky řeknu kolk mám dětí, mluvím o tom co jsem zažila. Vím jak to bylo u nás (jaké školky, prostřední byl i v jeslích), jak to bylo v Rakousku i Německu. Tedy z vlastní zkušenosti. Ty dvouhodinové (dopoledne odpoledne) byly spíše typu Maceška tedy kroužek. Družina byla taky podobná, svačina (oběd) do baťůžku, nikdo nevařil. Bylo to zajímavé.
Ty jsi hodně otevřená, ratko, asi nejvíc z lidí, co jsem na internetu
poznala . Obdivuji to, ale sama se radši v
tomhle držím zpátky. Chápu lidi, že si chrání své soukromí. Je to
takové nepsané, ale i psané pravidlo internetových diskuzí. Každý má
právo si své soukromí chránit.
Chces li se vyhnout konfliktum, pak o sobe nic neriej, to je jedna zkusenost, kterou mam odsud. Kdyz se to nejmin hodi, pak ti to nekdo vpali do obliceje a vetsinou pozmenene.
zatím jsem si ničeho nevšimla, jen běžné pošťuchování. A nikdo nic na tebe nevytáhl. To že žiješ v cizině není žádná senzace. Já tam žila 14 let. ale vždycky jsem se chtěla vrátit. A jsem ráda.
v Německu jsou školky stejné jako u nás, se vším všudy a celý pracovní den. Vím to z první ruky, chodí tam moje vnouče :-)
Je to mozne, mozne je i, ze je to v kazde nemecke zemi trochu jine, zas az
tak me to nezajima, Svycarsko a Nemecko maji dost podobny system ..pokud se me
nekdo zepta, snazim se napsat to
tak, jak si myslim, ze to je, ale jak vidim, zpochybnujete s Marikou stejne vse,
co napisu...takze to vlastne nema zadny smysl. Asi se taky zacnu radeji bavit o
nakladani okurek..to je takove bohulibe thema, ktere snad nikoho nepopudi.. 
Ale ne, promiň :-) Když ty jsi tak suverénní, až to člověka zarazí a řekne si, že to snad není možné. Piš co chceš, nebudu vrtat. Umím být i příjemná.
Suveren zadny nejsem, spis naopak, ale uz jsem byla jednou vyzvana, abych se k ceske problematice nevyjadrovala..vychazela jsem ze spatneho predpokladu, ze lidi v Cesku taky zajima, jak je to venku, ale zrejme je to jinak...
Co se mě týče,nemám ráda zobecnění,tvrzení o jakési národní povaze a navrch výhradně negativní.Je mi líto,ale k tomu jsi měla tendenci.Jak jsi to ale ty osobně vnímala venku,zajímá jistě většinu.Člověk to třeba může srovnat i se zkušenostmi svých příbuzných a známých.Z cestování si totiž odnášíme jen dojmy.
Pred casem jsem si uvedomila, ze kriticke poznamky lidi, kteri zijou venku, nejsou vitany, prestoze pronese li je Cech , zijici v Cesku, jsou tak nejak bez problemu akceptovany.. Rikas, ze z cestovani si odnasime dojmy, ja jsem si taky prinesla ze svych cest do Ceska urcite dojmy..proc mi tedy upiras moznost sve dojmy vyjadrit?
jen je třeba si dát pozor na paušalizování... jakože tak to obecně je. Když víme že není (máme jiné zkušenosti)
Proto své dojmy nevydávám za pravdy,nezobecňuji,samozřejmě si
nemohu dělat nároky coby znalec.
Kritika je věc zdravá a nezbytná,sebekritika veleoceňovaná sympatická
vlastnost.Je jen trochu divné,když jde jen a pouze o tu kritiku.Navíc
naprosto odosobněnou,jakobys snad byla jiného rodu a neměla tu kořeny.
zcela souhlasím... cestování jsou dojmy. Mám celoživotní zážitek z mého dvouměsíčního hlídání vnoučátek v Singapuru. Bylo to jen chvíli ale poznala jsem toto místo "odspodu"
Neni to snadne, nejsem zvykla na osobni utoky, v nekterych pripadech i podpasovky.Jsem z toho pak uplne paf. Chvilku potrebuji, abych se vzpamatovala. Nechci uz pokracovat v diskuzi s Marikovou, zbytecne mi to zveda adrenalin.
Byla bych ráda, kdyby atmosféra diskuze byla přátelská. Líp se najde porozumění mezi lidmi. Skryté ostny zraňují, k čemu potom chodit do takové diskuze, když to akorát zkazí náladu.
To je nepříjemné riziko každého diskuzního fóra,jehož účastnící sklouznou do osobních útoků.
Osobní útoky má správce bez řečí smazat. Za což ho jejich autor
nadosmrti miluje, ale to se nedá nic dělat, bylo by zbabělé hrát mrtvého
brouka, ach jo . A dotyčný/á bude na jiných fórech
vykládat, že tady byl smazán "pro jiný názor", na to můžu vsadit boty
