Neverim, ze by kuchar nevařil jak nejlíp umí. Do vareni se promítá osobnost, je to kus mě samotne. Uvařím a potajmu se dívám, jak jim chutná. Je to strašně osobni a citlivá věc.
Neverim, ze by kuchar nevařil jak nejlíp umí. Do vareni se promítá osobnost, je to kus mě samotne. Uvařím a potajmu se dívám, jak jim chutná. Je to strašně osobni a citlivá věc.
Jenom čtu zajímavé téma. A protože k tomu nemám co říct, tak držím klapačku.-)
Je to právě o motivaci. Tam nebyla ta profesně přidaná hodnota
konkurenčního boje ovlivňujícího i výslednou kvalitu (která zajímá
zákazníka - měla by), finančního ohodnocení a kariérního růstu - nebo
na úplném minimu. A to nejen v té gastronomii.
Že na tohle někteří zapomněli, bude tím, že si kazdej pamatuje raději
jen to hezký.
Že nebyl konkurenční boj? To nevim. Pamatuju si dodnes, jak mi táta při nástupu do pracovního procesu říkal, že se musím pořad snažit být lepší, nez ti druzí, ve vsem, uváděl i konkrétní maličkosti. Provázelo me to celým životem.
Tvuj tata byl uvedomely a zrejme i dobry stranik, nediv se mu .Myslel to s tebou dobre.
Byl to dobry človek, co miloval lidi, a tisíc vecí se mu v životě povedlo udělat.