A idee Káji Čapkojc, stréca Bati a švýgrmutry Mandlové. Šípkové
víno dělá divy 
Představme si prkno, které je v polovině nad propastí. Nad propastí stojí politik a na břehu voliči. Politik mudruje a dav poslouchá. Najednou začnou z prkna pomalu odcházet. Jeden, druhý, třetí... Politik znejistí, začne slibovat a hanět druhé politiky. Odchází další voliči... Politik začne vyhrožovat a odejdou všichni... Tím chci říct, že elita není nedotknutelná a všechno mají v rukách obyčejní lidé. Za všechno dobré a špatné se musíme zodpovídat sami sobě. Ale opět to spousta lidí hodí těm, kteří už několikrát zklamali. Jak jsme všichni zdánlivě chytří, tak jsme i nepoučitelní... Jenže koho volit z toho našeho politického hnojiště a kdo je to nejmenší zlo pro naši republiku?
I tu komunistickou ideu, která byla v zásadě spravedlivá a férová, zneužili komunističtí politici k vytvoření vlastní elity a nedotknutelnosti.
Víš, to se mi ani nezdá, líp než komunističtí funkcionáři se mel kdejaký řezník, zelinář, melouchář, číšník, vekslák, opravář praček...
Myslím pocit moci, ne finančně. Ale nevím, jenom si to myslím. Povaha lidí je asi stejná v každé době.
1