Myslela jsem si to. Taková zařízení jsou, ale řeč je spíše jak tzv. jednodušší lidi kteří možná ani nejsou mentálně postiženi ale prostě jen nezvládají výkonnost a nároky dnešní doby, jak je zapojit do práce. Mohou mít třeba jen nějakou poruchu, třeba poruchu autistického spektra a už reaguji "divně" a nedokáží přesně opakovat pokyny. Je dobré mít někde pracoviště kde takový člověk jak píše Jessie zametá, uklidí, donese svačinu, pobaví přítomné ale všichni vědí, že zodpovědnou práci nezvládne. Prostě se hroutí u pásu. A dnes kdo nedře a neplní normy je prostě odepsaný. Vím to, dělala jsem v 5 fabrikách a mohu srovnávat, teď jsem v důchodu.ZA komunistů se dělalo u pásu, taky jsem tam dělala na brigádě a poznala sspoustu lidí. Když jsem pak povýšila, znala jsem je. A věděla že lidi jsou různí a někteří opravdu zvládnou jen jednoduché práce. Víc to prostě nejde. Ale tu práci si dělají a jsou rádi.
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
