Jedine fungujici reseni prijde pouze od toho, kdo dal lidem zivot i vse potrebne k nemu a vi tedy i nejlepe, co je pro ne dobre.
Jiste jen zivot ve spojeni s laskou k bliznym muze byt pozehnan. Cokoliv co lidi rozdeluje a vede k egoizmu nemuze v konecnem dusledku nikomu prinest nic dobre.
A co je lepsi motivaci. Podvodne emitovane penize bez kryti jenz jsou navic nastrojem zotroceni a vytvareji i prostor k zlocinnemu jednani a nebo laska k bliznym ?
Kolik toho mamonu kdokoliv z nas potrebuje pro opravdu stastny zivot a co skutecne muze nas zivot udelat stastnejsim ?
Pokud si všecko uděláš sám, nemáš problém. To ale potřebuješ statek. Jinak jsi závislý na tom co ti kdo dodá, abys to mohl koupit... peníze nejsou ani tak problém. Pokud není nic, láska k bližním ti moc nepomůže.
Problem tu byt nemusi, nebo i ten, kdo ma ten statek muze potrebovat urcite veci o jinych lidi. Je ale pravdou, ze driv bylo v tom pestovani a chovani zvirat zamestnano vice lidi a hodne lidi v teto zakladni veci jakou jsou potraviny dokazali byt i sobestacny. Aby to ale opravdu mohlo fungovat lidi by museli svuj egoismus nahradit laskou s tim, ze nejveci odmenou pro kazdeho by bylo to, ze dokaze byt pro jine lidi uzitecnym clovekem. Samozrejme ten kdo by chtel tu solidarni vzajemnou pomoc zneuzit by musel byt ukaznovan. Tato vec velice dobre fungovala v komunitach rannich krestanu, kde meli apostoili i zasadu. „Pokud někdo nechce pracovat, ať ani nejí.“ ... označte si ho a přestaňte se s ním stýkat, aby se zastyděl. Přesto ho nepovažujte za nepřítele, ale dál ho napomínejte jako bratra. (2 Tes. 3:10,14,15) Proste vytvorit prostredi, kde nebude zadny prostor pro lenost prizivnictvi ani loupeni, kde kazdy kdo by chtel takto zit by se za to mel stydet a ne jak dnes, aby byl oslavovan i nekdo kdo se sam vlastni praci nepricini k vytvareni hodnot, nebo to za neho dela nekdo jiny, koho si na to najal a on pritom zije ve vecsim blahobytu nez ten clovek, ktery pro neho pracuje a vytvari urcite hodnoty. Minimalne kdyz uz by ten zivot tech, ktery pro neho pracuji mel s nimi sdilet a usilovat se o spravedlive rozdeleni zisku z urcite prace a nenechavat si ho na to, aby mel vecsi moc a mohl s jinymi manipulovat a vydirat je.
Vis, nevim, jak bych se cítila jako součást rodinného statku. Asi strasne nesvobodne. Neco jineho by bylo, kdybych tam byla paní a sama rozhodovala.
A co tak byt milovanym clovekem spolupracujici s ostatnimi na tom co je
spolecnym prospechem pro celou komunitu.
Musis byt nekoho pani a diktovat nekomu, co ma udelat. Neni lepsi se na tom s
ostatnimi dohodnout a delat spolecne to, co je pro vsechny prospesne ?
Teoreticky ano, ale ja takove lidi neznám. Pořád nějaké konflikty, spory.
