Pokud vůbec řekl rodičům, kam jde! Někdy si dítě pouze myslí že
řeklo - ale - ve skutečnosti neřekne...
Můj nejstarší vnuk jako dítě byl "mistr světa ve výmluvách" Dědeček s
babičkou jej vzali na chatu a dědeček s ním šel do lesa. Klouček (tehdy
čtyřletý) se s dědečkem nudil a v nestřeženém okamžiku mu
utekl.Dědeček si stěžoval rodičům a následoval výslech: "Proč jsi
dědečkovi utekl???"
Klouček na to: ""No, my jsme s dědečkem závodili, kdo bude dřív u babičky
v chatě a já jsem vyhrál!!!"
.
Rodiče znejistěli: ""Ale dědeček o závodech nic neříkal!" .
Načež klouček: ""Ani nemohl, on o tom závodě nevěděl"
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
