Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Romové byli "naši" ,narození v Československu a přestože s životním stylem mnohých z nich byly problémy,kvůli pracovní povinnosti byly menší,než po r.89 Neměli bychom zaměňovat rasismus s oprávněnou kritikou způsobu jejich života.Coby rasisté bychom nemohli mít tak kladný vztah k Vietnamcům.
Vztahy k Němcům,či Rusům byly ovlivněny historickými politickými událostmi,ale nešlo přeci o nenávist vůči konkrétním lidem jenom kvůli jejich národnosti! Antipatie vůči Slovákům jsem nezaznamenala nikdy.Že na Slovensku dřímala touha po samostatnosti,kte­rou tamní politici po r.89 dokázali zúročit,je věc jiná.

Problémy nebyly menší, jen se o nich nepsalo, bo za komoušů byl téměř každý problém tabu, nejen jinak žijící národnostní menšina. Tehdejší média měla za úkol vytvářet dojem rajské zahrady, kde vše jen kvete. Nekvetlo. Fiktivní zaměstnávání lemplů, včetně lemplů z řad Romů, mohlo vyvolat dojem, že u nás všichni pracují. Nebylo tomu tak, šlo jen o razítko v občance, to bylo povinné, nikoliv pracovat. Nenapsal jsem přece, že u nás byla rasistická nenávist vůči všem jiným rasám. Třeba k Havajcům, nebo Eskymákům asi nenávist mnoho lidí nechovalo. Ale k Romům byla a je stále, není třeba před tím zavírat oči. Co udělá většina lidí v plné šalině, když přistoupí skupinka mladých Romů? Okamžitě si začne hlídat tašku a peněženku. A proč, když se ti Romové narodili u nás? Nikdo nikoho z nich osobně nezná, přesto je na pozoru a proč? Protože jsme rasisté, byť si to mnoho z nás odmítá přiznat a byť tu romskou skupinku tvoří třeba studenti, kteří nikdy nikoho neokradli, jen mají smůlu, že nemají bílou kůži.
Co se týče Rusů a Němců, pak věru šlo o nenávist, čistou nenávist a hlavně odpor vůči příslušníkům těchto národů, vytvořené na základě životních zkušeností. Samozřejmě vyjma konkrétních příbuzných, či známých, ale obecně byl pro naše rodiče a prarodiče každý Němec fašista a každý Rus komunistický okupant. Tak jsem to ve svém okolí i příbuzenstvu vnímal. Vím, že to tak nemá být, jenže vysvětluj pamětníkům a očitým svědkům válečných i komunistických zvěrstev, že Němci už jsou hodní a ti Rusi sem přišli pomáhat.
Antipatie Češi - Slováci jsem zažil mnohokrát, stačilo posedět v hospodě, když se vysílaly zprávy, nejčastěji na vojně a naposled a nejvýrazněji při návštěvě Prešpurku, někdy na jaře roku 1992. Na ten zfanatizovaný a hlavně nenávistný dav na tamním náměstí nikdy nezapomenu. Vím, že tam řičel jen nepodstatný zlomek Slováků, přesto mě zbavili iluzí o možnosti pokračovat ve společném soužití v jednom státním útvaru a taky jsem od té doby na Slovensku už nikdy nebyl, byť to tam mám kousek. Nejen peníze tekoucí z Čech na Slovensko a Pragocentrismus, ale i diametrálně odlišné poměry za druhé světové války sehrály svou roli, spousta Čechů nikdy neodpustila spoustě Slováků jejich fašistické angažmá, třeba v Hlinkovic gardách. Podívej se na film Obchod na korze, třeba ti to trošku otevře oči. O tom se taktéž nikde nepsalo a v hodinách dějepisu se kapitola Slovenský štát smrskla na dvě, nebo tři alibistické věty, které se u tabule ani nezkoušely. Dodnes se o tom téměř nemluví, Češi se taktně neptají a Slováci mlčí. Tím vším pochopitelně nepopírám i vše dobré, co mezi Čechy a Slováky existovalo a bylo toho hodně, kultura, sport, práce, dovolené atd. Jistě, nic proti. Ale vytvářet dojem, jak jsme se vzájemně milovali, není určitě na místě, nebyla to žádná idylka, a kdyby byla, tak by se Československo přece nerozpadlo. Ten stát nerozbil Klaus s Mečiarem, ti jen podepsali to, o čem se posledních asi šedesát let mezi lidmi napřed jen šeptalo, či mluvilo po hospodách, ale nakonec křičelo na náměstích.
Ještě jsme zapomněli na velké specifikum - Židé, ale to je velmi složité téma a sem se určitě nevejde.

U nás na Moravě byly historicky vazby na Vídeň :-) Ty se zpřetrhaly, kvetoucí města zpustly a stal se z nich šedivý konec světa s kasárnami.

Třeba takový Mikulov... Ale z Mikulova se opět stala jedna z perel Jižní Moravy.-)

Teď už je z něj pěkné městečko :-) A to se postupně stává i z ostatních za komunistů těžce trpících měst kolem hranice. Určitě nejsem zastáncem starých pořádků :-))) Díkybohu za to co máme dnes.

Tak hlavně aby to vydrželo.-))

Tak, tak, Morava krásná zem a do Vídně blíž jak do Prahy...