Bohužel.Náprava bezpráví často způsobila bezpráví nové.Mnohdy ale pochybili zastupitelé měst a obcí,kteří se kvůli okamžitému prospěchu zbavili majetků-nejčastěji bytů.A teď marně voláme po cenově dostupném bydlení...
Zrovna moc nesouhlasím. Nejsem příznivcem toho, aby města, potažmo
stát, vlastnila rozsáhlý bytový fond a už vůbec ne s nějakou cenovou
regulací. Vše, co je veřejné, je drahé, protože to nemá konkrétního
pána. Jakékoliv cenově zvýhodněné, tedy spoluobčany dotované bydlení,
je jen prostor pro korupci a pokoutní kšefty.
Je však výjimka. Stát, město, či obec by měly zajistit, či usnadnit
bydlení potřebným, tedy těm, kteří se z objektivních důvodů nemohou
postarat o své bydlení v danou chvíli vlastními silami. Má mam na mysli
postižené, invalidy, sirotky, staré a nemocné. Takže vůbec nic nemám
proti provozování sirotčinců, starobinců, chudobinců, pečovatelských
domů. Jsem i pro nějakou rezervu bytů pro lidi v akutní nouzi, to třeba
když někdo vyhoří, vyplaví, či pro zmlácenou matku s dětmi, která se
octne ze dne na den na ulici. To je posláním obce, či státu v moderní
solidární společnosti. Ovšem běžní zdraví lidé by se měli po bydlení
ptát určitě jinde, než na městském úřadě.
A právě tyhle výjimky mám na mysli.Bohužel se ale ukazuje,že je těch výjimek nějak privela.Obligátní začínající rodiny s dětmi a staří,ale i samoživitelé a lidé v těžších životních situacích obecně.(Mladí opouštějící domy na půli cesty,propuštění z výkonu trestu,tělesně postižení kteří nechtějí skončit v ústavu ap.)
Těmi potřebnými bude za pár let polovina občanů Česka. Tam jsme to za třicet posledních let dopracovali.
Tato diskuze je zamknutá a nelze do ní přispívat žádné příspěvky
1
