Rozcestník >> Politika >> Krakistán

Na silnicich se jezdit da, ne s malymi detmi, ale dospeli jezdit mohou, ovsem ridici aut musi jezdit sporadane a dodrzovat predpisy, coz v Cesku neni tak uplne zvykem.

Tak ono jezdit, když kolem tebe profrčí za minutu 10 kamionů a ty máš vždycky co dělat, abys neskončila pod ním, nebo ve škarpě, nic moc. Ono stačí i jet po úzké okresce, stavěné kdysi dávno pro pár Aerovek v kraji, kdy naproti auto, za tebou auto a ty nevíš, co sledovat dřív, vlastně musíš sledovat toho před sebou i toho za sebou a najednou jsi ve výtluku a prásk sebou na krajnici! Samozřejmě, že nejlepší je zastavit, skočit s kolem do škarpy, počkat až se ti 2 vzdálí a opět nasednout. Ale tak jistě - dá se. Samozřejmě, že dá. Je to ale boj o vlastní zdraví a život.

Jo skarpy to je taky vec, treba v zime.. to je snad ceska specialita. Je fakt, ze ceske silnice nejsou staveny na takovy provoz, jaky je dnes, asi se musi jezdit jen na polnich cestach. Driv nebyla tak dobra kola, ale zato prazdne silnice..holt konzumni spolecnost..i kol je moc.. V Nemecku taky nejsou vsude velostezky a ve Svycarsku teprve ne..

Ono stačí se vrátit tak o pouhých 20-25 let. Dneska si neumím představit jet po silnici 1. třídy na kole, což před zmíněnou dobou ještě celkem šlo. Za tu krátkou dobu se provoz snad zdvojnásobil.

Pred lety jsem si privezla kolo a brazdila s nim silnice, nikde nikdo nejezdil..moc dobre se mi nejezdilo, dlouhe , pozvolne kopce a vitr, krajina vypada jako rovina, ale tak uplne neni, hlavne je otevrena vetrum...asi ze Sibire, ja rikala moje matka. Doma na me cekalo zavodni kolo, ktere fasovali zavodnici, co jezdili Zavod miru, dostala jsem ho darem...starsi­..netusila jsem , jaka to byla na tom kole drina a jaky je to rozdil dnesni kola.

Ono je to radost jet po silnici a před Tebou skoro v půli vozovky se třepe cyklista. No a když se dodrží 1,5 metru odstup vedle něj už jedeš v protisměru. A když se to vylepší o dva cyklisty jedoucí vedle sebe. Jo babo raď se říká.((((

Pokud se třepe cyklista v půli vozovky, pak má dostat od polišů flastr, že to bude platit do smrti a ještě mu zabavit kolo, debilovi. Já klidně i zastavím a šup do škarpy, když to vypadá, že protijedoucí auta se potkají vedle mě. Moje zdraví a život jsou na 1. místě a vedlejším produktem je to, že nepřekážím řidičům vozidel. To samý vyžaduju coby řidič od cyklistů. Bohužel ale...někdy mám pocit, že to tak dělám jen já. Drtivá většina si šlape a polibte mi všichni...K tomu ještě od kšiltofly po obuv jsou v černým. 9 z 10ti!!! Důvod mi je záhadou. Já bych snad ani po dvorku nesednul na kolo bez na kilometr viditelnýho trička či bundy v zelenožlutý barvě, jakou mají vesty PČR. Cokoliv jinýho na cyklistovi bych pokutoval od 5 000,- výše. Jak ve dne, tak v noci! Vlastně hlavně ve dne. Za tmy stačí reflexní prvky. Ve dne jsou k ničemu.

Zasadne by mel jezdit na silnici jen cyklista, ktery ovlada i predpisy, jinak je to nebezpecne jak pro ridice, tak pro cyclistu..tolik soudnosti by mel kazdy cyclista mit a kdyz ji nema, jezdit jenom po prirodnich cestach, kam auta nesmi.

To by měla být samozřejmost! Zcela regulérní řidičák! U nutnosti znalosti dopr. předpisů nevidím rozdíl mezi cyklistou a řidičem motor. vozidla. Dejme tomu prokázat alespoň znalost značek, pořadí jízdy na křižovatkách, jízda po kruhovém objezdu + další základní pravidla. Jedeš bez oprávnění, automaticky zabavit kolo! Ne, že policajt se rozhodne. Musí ho zabavit! Stejně tak s pokutama. Provedeš to a ono, policista ti udělí určitou pokutu stanovenou zákonem a basta! Dosavadní systém je k ničemu. No co...stejně vím, že když překročím rychlost, zpravidla dostanu pokutu 200-300,-, max do 500,-, ale to už musí být poliš extrémní tvrďák To mě nemotivuje dodržovat rychlost, zákaz zastavení, zákaz vjezdu, apod. Tak holt jednou cca ročně zaplatím, no. Hrozit mi 5 000,- a zabavení vozidla, jezdil bych max 5 km /hod pod maximální povolenou rychlostí. Myslím si, že 99% řidičů by to tak dělalo.

Taky jsem měl závodní kolo:) Ani jsem nevěděl, co za skvost mám. Už vlastně to byla skoro starožitnost a velká vzácnost. Ralleigh /snad je to dobře/. Starší cyklista, mající asi 75 let mi onehdá vysvětlil, o co jde. Že prej kde jsem to kolo koupil a kolik stálo.
V cyklobazaru, za 500 kč.
Chlapa málem trefilo a že prej ten, kdo mi to kolo prodal, kolům vůbec nerozumí, protože pod 30 000 kč by s cenou nešel.
2 pánové v garáži vyráběli tato závodní kola kdysi. Doteď nikdo prý nepřišel na to, jakým způsobem vyráběli mufny a spešl trubky, kor při domácí výrobě. On mi dal půl hodinovou přednášku a evidentně dobře ten příběh a ta kola znal. Bylo docela lehký - něco přes 9 kilo. Bylo o něco menší než klasická velikost pánského kola. Super se na něm jezdilo. Denně tak 80-120 km. I víc.
Mno...to kolo mi jednoho dne ukradli před obchodem.

Asi ho ukradl nekdo, kdo tomu rozumel.. skoda..

Kdyby jenom

Já myslím za těch asi 20-25 let. Pochopitelně od cca roku 1990 se minimálně zdesateronásobil. Přijel jsem do Prahy k Masaryčce a bez problémů zaparkoval. Kousek od Václaváku taky. Kdekoliv. Zadarmo k tomu jako bonus. Na cestě z Prahy do Varů jsem potkal tak 50 aut, asi 5 aut jsem předjel, tak 1-2 předjely mě. Toť vše:) Kamion? Jet za kamionem pár km, pokud vůbec jsem se s nějakým ten den setkal, tak jsem o té hrůze vyprávěl ještě měsíc Dneska se jede 90% času za kamiony. Už ani nemá smysl předjíždět, protože hned zase před tebou další kamion.

Mimo řidičů, by správně měli spořádaně jezdit a dodržovat předpisy i cyklisté a to v Česku není zvykem už vůbec.
Kolisté, poté co většina z nich vyleze z auta, se chovají jako urvaní z řetězu, jako by pro ně neplatilo nic a mohli všechno. Nerespektují žádné značky, zákazy vjezdu všech vozidel, či cedule s nápisem "Cyklisto sesedni z kola" jsou pro pumpičkáře asi neviditelné, nerespektuje je 9,9 z deseti kolařů. Jezdí úplně všude, zámecké parky, chodníky, turistické stezky, dokonce jsem viděl i vola, co se projížděl po hřbitově. Podjíždění zprava před jakoukoliv překážkou, kde stojí auta ve štrůdlu (žel. přejezd, světelná křižovatka,...) je běžný jev, při kterém dokáže jeden debil na bicyklu nasrat dvacet šoférů, kteří jej pak musí pracně předjíždět a když to nejde, tak se za ním kilometr kodrcají na jedničku. Ale hlavně že bezohledný debil ty závory přejel z první lajny. Chlast je naprostá samozřejmost, u každé hospůdky je v létě opřených dvacet kol a z toho osmnáct jejich majitelů do sebe lije pivo jako o závod, ta dvě zbývající kola patři jejich dětem.
Kolaři jsou postrachem jak řidičů, tak i chodců a pěších turistů. Samozřejmě ne všichni, jsou i cyklisté, kteří se umí chovat, bohužel jsou v menšině.

Nasrat, ještě příspívat ze státního těm volům, co se ve trojce vedle sebe roztáhnou přes celou silnici a když na ně lehce zatroubím, tak na mě vystrčí prostředník a pokřikují sprosté urážky. Nejhorší jsou namistrovaní idioti v pestrobarevných dresech, myslím ty do prdele zařezané, obtažené a velmi směšné špónky. Na pupkatém šedesátiletém blbci to vypadá otřesně. Jsou to vesměs městská vemena, co vyrážejí o víkendech "za zdravím". Na sídlišti naloží na střechu, nebo na kulu svého SUV kola, ujedou na naftu "zdravotně "150 km do místa radosti, tam se projedou těch svých 20 kiláků na kole, naserou sto lidí, večer si vypláchnou držku chlastem a na druhý den se autem vrací 150 km zátky do králíkáren.
Zlatí obyčejní kolisti, co jezdí z dědin třeba do práce, nebo jen tak s děckama kousek pro radost. Ti nikomu nevadí a na nikoho nejsou sprostí.