Krakistán

Od toho jsou chlapi. Ženské by z toho měly udělat dobrotu. Ale kolikrát je jídlo lepší od chlapa než od ženské.-) U nás se schází dědovi kámoši a ty jejich výtvory jsou luxusní.

lámeš mouchám vaz a nebo je udusíš nití ?

Mouchy a další menší havěť plácnu po perdeli a jsou kaput. U vos a sršňů je to horší Před sršni mám respekt. Když mně před xlety sedl na prst a já ho hned odehnala, tak mě přesto bžodl,to byla bolest jako Ruka mně začala otíkat a až otok došel k lokti, tak jsem zajela k lékařce.Od včelky Máje a nebo vosy, takové otoky nemívám Když k mužovi do pokoje vletí sršeň tak ječí jak Viktorka a sršně na konec zabije.

V případě nouze nejvyšší bych zvládla zabít a vykuchat králíka i slepici. Ale nelíbilo by se mi to…

Králíka jsem nezabíjela nikdy, to dělali chlapi. Právě tak slepice - té vždycky usekli hlavu. Kdysi jsem byla sama doma, bylo mně asi 12 let. Na dvůr se snesl jestřáb a napadl slepici. Hodně ji poškubal a odletěl ale slepice stále stále žila a škubala sebou. Nebyl nikdo na pomoc - tak jsem vzala sekerku a slepice se dál netrápila. Pak, když jsem chovala brojlery, už jsem je dokázala zabít ale nedělám to ráda...kuchání čehokoliv mně nevadí, to umím a na míchání krve při zabíjačce jsem specialista! Naučil mne to kdysi dávno jeden starý řezník... kdysi jsem byla na zabíjačce u přítele. Všechno už bylo připraveno, chlapi postávali na dvoře... ptám se: "Na co se čeká??" Prý na jeho matku, protože ona vždycky míchá krev. Řekla jsem že to udělám, tak prase zabili a vykrvili. Babka přišla a krev už byla v hrnci všechna, já ruku v krvi....a míchala, už jsem "špagátkovala". Babka - že mne vystřídá ale já že už to dodělám. Jenom - kde dávat špagátky....podala mně misku, chvíli stála, sledovala mne a za chvíli se vrátila: "To už bude dobré!" Já na to: "zatím mne to nestudí - já míchám až mne to začne studit!!" Pak to řezník chválil... od té doby už jsem to u nich dělala vždycky já. Přítel z toho byl paf: ona prý nikdy nikoho ke krvi nepustila...

Tu krev jsem míchala i já. V 80 letech naši měli naposledy prase a chtěli abych chytala krev a to já jsem nechtěla, ale na konec jsem musela. Praseti jsem se podívala do očí a litovala jsem ho až mě švagrová odehnala. Krev jsem pak taky rukou míchala,to už mně tak nevadilo. Já bych asi na pustém ostrově zemřela hlady. Nedokážu žádné zvíře zabít.

Já jsem se jako děcko nesměla účastnit první fáze zabíjačky a ani jsem nechtěla. Později jsem se motala kolem kotlů a řezník mně vždycky udělal prstem krvavý pruh na tváři. A ještě později jsem byla u zabíjačky od začátku, roznášela slivovici a grog a pomáhala v kuchyni, Je to super akce ale nesmí se u toho motat balkoňáci, kteří jenom překáží a nahrávají si to… -)))

Nepsala jsi, ze na tebe kdysi davno maminka vzala sekyrku? To jsi tak zlobila?

To mi bylo asi 16 - 17 let...nezlobila jsem. v Č.H. hráli divadlo a od nás tam lidi jeli a maminka chtěla abych taky s ní šla do divadla a já nechtěla, protože jsem měla domluvené rande. Byla mela a ona, že mě zabije a šla pro sekeru, kdyby mě tatínek nebránil, tak bylo asi po mě. Tohle jsem nikde neventilovala, až tady. Tatínek mě nikdy neuhodil, ale maminka mě dost řezala.

No jo, ale jak to souviselo s tim, ze nebyla schopna zabit zivouciho tvora ? Mozna to bylo v affektu.

Mě občas profackovala babča. A vždycky jsem věděla proč.-))) A když jsem se jako děcko vztekala, tak mě mamka chladila studenou sprchou. Taťka ani děda na mě nikdy ruku nevztáhli. Prý by mě museli umlátit.

Mě doma nikdy nikdo nebil.

U mně se o to snažila máti, ale většinou jsem utekl a v pozdějším věku už na mě nedosáhla